Ad LN 19. 5.: Kapsy plné kultury
Pan ekonom Ladislav Tajovský se svérázným způsobem zapojil do diskuse kolem financování pražské kultury a největší odezvu právem vzbudila jeho doporučení, aby si „umělecká“ kultura na svůj provoz vydělala třeba i uváděním kusů bulvárních. Dále pak kritizuje to, že si nezisková kulturní zařízení zvyknou na subvence a vyžadují je i v budoucnosti a žádá principiální nejistotu existence, což prý má být znakem „otevřené a svobodné společnosti“. Pomíjím záměrně fakt, že si pan Tajovský jako pedagog VŠE zvykl na pravidelné platby z peněz daňového poplatníka, a nežádám od něho, aby si na svou pedagogickou či vědeckou činnost vydělal třeba jako tramvaják či taxikář.
Zkouším si ale představit jeho neoliberální svět na několika příkladech: I administrativa Pražského hradu si po celá staletí zvykla na financování z daní, což takhle pronajmout Hradčany jako centrálu velké japonské automobilky, ať si na sebe vydělají? Karlštejn bychom mohli pronajmout či prodat velké německé automobilce, nechť si ho osvítí svými barvami a svým logem. Slavnou oponu Národního divadla bychom mohli nahradit oponou velkého mobilního operátora, a pokud by nebyly peníze na operní provoz, mohla by Magdalena Kožená odjet na turné třeba se skupinou Kabát a zpívat s ní.
Práci policie a armády by možná nahradily šiky soukromých „černých šerifů“ a vzdělávání pro děti ať si platí ti, co na to mají. Zbývá jen jedna otázka: Byl by to opravdu ten svět, ve kterém by chtěl pan ekonom Tajovský se svou rodinou žít? Milan Březina, Praha
Kam s ní?
Ad LN 28. 4.: Palác kultury místo blobu
Při vší úctě k imaginaci a tvůrčí mohutnosti pana profesora Milana Knížáka se domnívám, že jeho nápad na přeměnu pražského Kongresového centra (bývalého Paláce kultury) v Národní knihovnu je nedomyšlený. A to především s ohledem na vnitřní dispoziční řešení tak řečeného Pakulu.
Ale přesto je pan generální ředitel Národní galerie blízko. Což takhle přeměnit architektonický hodnotnou Tylovu a Fuchsovu budovu Veletržního paláce (dříve Palác Pražských vzorkových veletrhů) v Národní knihovnu a moderní sbírku Národní galerie přemístit do Kongresového centra. Dovedu si to velmi živě představit!!!
K. Pitel, Praha
Křivá ústa on-line
Ad LN 20. 5.: Výslech Milana Richtra
Dvacátého května se na více serverech uskutečnily on-line výslechy s pražským radním pro kulturu Milanem Richtrem. Protože se o problematiku pražské kultury zajímám, to co psal, mě zvedlo ze židle a donutilo k reakci.
Ten pán evidentně využívá faktu, že dlouhá řada čtenářů problematice pražských grantů a kulturní politice obecně příliš nerozumí (proč by také měla?), a dělá ze sebe chudáčka a spasitele. Přitom se tu z nevědomosti a tu z odsouditelné zákeřnosti dopouští záměrných polopravd či lží.
Například napsal, že Divadlo Na Fidlovačce nikdy nedostalo granty. Přitom na stránkách magistrátu se každý může přesvědčit, že toto divadlo čerpá aktuálně do roku 2009 čtyřletý grant. Tomuto divadlu to samozřejmě přeji, mám jej velmi rád a jsem i členem klubu jeho přátel, tím spíš nechci, aby se stávalo součástí výmyslů páně radního.
K pláči je také neustálé opakování věty, že do roku 1996 tady žádné granty nebyly. Hezké, ale jedním dechem by se mělo konečně dodat, že taky nebyla žádná transformovaná divadla, která by je potřebovala, neboť byla zpravidla přímou součástí rozpočtu města... Zde se opět Richter snaží dostat na svou stranu lidi, kteří žijí v omylu, že když neplatili z daní divadlo dřív, tak proč jej mají platit teď. Platili ho vždycky. Naopak mnozí nechápou, že teď právě přestává jít o milosrdnou dotaci potřebným, ale svými daněmi začnou financovat ziskové „muzikály“ a řachandy pro dva herce. Pak bych chtěl slyšet jejich otřelé věty o bolševismu.
Jan Schödlbauer, student VŠ, flexity@seznam.cz
Referendum!
Ad LN 24. 5.: Dvě třetiny lidí nechtějí radar USA
České dějiny jsou plné nešťastných událostí, přinášejících znechucení obecného lidu, jemuž nebylo popřáno sluchu - v referendu.
Karel IV. hned zkraje svého panování dal (v zadlužené zemi!) zhotovit korunovační klenoty (!!), a to aniž by se koho ptal. Stejně svévolně založil roku 1348 univerzitu. K čemu univerzita v zemi, kde tolik lidí neumí číst a psát, kde není povinná školní docházka? A pak ten nešťastný Karlštejn. Panorama údolí Berounky navždy zničeno
A ignorování vůle lidu pokračovalo i nadále ke škodě všech. Když např. v polovině 17. století Švédové vtrhli do Čech a hrnuli se z Malé Strany na Staré Město, způsobila obrana Prahy studenty (které referendu mohlo zabránit) zbytečné naštvání Švédů. Ti pak odvezli z Hradčan co mohli, aby nám to o tři sta padesát let později s drahotami půjčovali (ale jen kouknout!). Nebýt oné obrany, mohli tu i s kořistí zůstat, my dnes mohli umět švédsky od narození, mít tu jejich krásný sociální systém, Ďáblovu bibli a možná i studenější počasí!! Za to všechno může svévolné rozhodování menšiny, která si myslí, že všechno ví nejlíp.
Závěr? Poučena dějinami jsem pro referendum o radaru!
