Ad LN 22. 5.: Česko uznalo Kosovo, vyšle diplomaty
Rozhodnutí vlády uznat svrchovanost Kosova naráží na všeobecný nesouhlas, protože Srbové se k nám v minulosti chovali přátelsky. Je zajímavé, že si nikdo nevzpomene na nedávnou minulost, kdy Slováci vyjádřili přání odejít z československého svazku a vytvořit vlastní stát a Češi velmi rychle souhlasili. Přitom nikdo Slováky po tisících nevraždil a neznásilňoval jako Srbové občany Kosova.
Měli by Slováci zůstat ve svazku s Čechy, kdyby jim Češi v jediném městě jako v Srebrenici vystříleli 8000 civilistů a naházeli je do hromadných hrobů, vraždili a znásilňovali Slováky na každém kroku? A navíc do dnešního dne Srbové nevydali spravedlnosti oba hlavní válečné zločince. Neumím si představit, že by občané Kosova chtěli zůstat v jednom státě se svými vrahy. Vladimír Waigner, vladimir.waigner@seznam.cz
Klaus v. Petr Langer
Ad LN 23. 5.: Prezident není majestát
Kdybych byl prezidentem, zdůvodňoval bych svá rozhodnutí o jmenování soudců takto: již starořecký filozof Platon před 2300 lety hlásal, že každý mladý muž (i žena) by se měl stát nejdříve vojákem (20-30 let věku), aby prožil tělesnou námahu a dokázal si „hrábnout“ až na dno svých sil. V dalších letech by se měl vzdělávat v dialektice, rozumu, spravedlnosti a učit se moudrosti. Té se však nedá naučit ve školách, ale v životě. Teprve ve věku okolo padesáti let má každý, kdo tímto prošel, nejlepší předpoklady stát se dobrým politikem, soudcem, ba i vládcem. Miroslav Jandásek, Brno
Je to ještě horší
Ad LN 24. 5.: Neinspirativní Steve Ballmer v Praze
Miloš Čermák se zmiňuje o tom, že na Ballmerově přednášce byl nekompetentní tlumočník. Já se divím, že na té akci vůbec nějaký tlumočník byl... Nedávno jsem v těchto novinách ve svém sloupku psal o dabingu filmů a o zhoubném vlivu této praxe na jazykové (ne) schopnosti Čechů (Oněmělí herci, LN - Orientace 17. 5. - pozn. red.). Dočkal jsem se za to několika kritických výtek. Situace však očividně je ještě horší, než jsem si myslel.
Organizátor vědeckých cen Česká hlava (který se asi považuje za prestižní vědeckou organizaci) pořádá na pražské VŠE (která se dozajista považuje za nejpřednější ekonomickou školu v zemi) přednášku v angličtině a považuje za nutné, aby u toho byl tlumočník. Zřejmě tedy předpokládají, že se mezi posluchači takové přednášky na takovém fóru vyskytují lidé, kteří neumějí anglicky. To je ostudné. Jak chtějí páni vědci a páni ekonomové obstát ve světě, když neovládají nejrozšířenější a nejdůležitější světový jazyk?
Před kupříkladu čtyřmi sty lety by akce tohoto druhu probíhala v latině. A nikoho by pochopitelně nenapadlo zvát tlumočníka, protože každý alespoň průměrně vzdělaný člověk latinu ovládal. Kdyby někdo tlumočníka vyžadoval, asi by se mu vysmáli a poradili mu, aby šel domů, popřemýšlel nad sebou a hodně rychle se tu latinu naučil.
Robert Novotný, Praha
Restaurant Flambée je velice dobrý
Ad LN 24. 5.: Patnáct let stačilo, zabalte to
Ani ve snu by mě nenapadlo, že se budu veřejně zastávat své přímé a nejtvrdší konkurence! Recenze Laury Baranik, týkající se restaurantu Flambée, mě k tomu nicméně přiměla. Ona to totiž není ani tak recenze jako spíš poprava. Ani ti nejtvrdší a nejkrutější recenzenti z Německa, Itálie či Francie si nikdy o žádném restaurantu nedovolili napsat, že je příšerný a že by to měl „zabalit“. A to mluvím o recenzentech, kteří jsou skutečně kvalifikovanými odborníky. O lidech, kteří strávili desítky let jen a jen objížděním restaurací a studiem gastronomie.
Stačí si přečíst články paní Laury Baranik a její blog, a je jasné, že je v této oblasti naprostým diletantem. To ale bohužel běžní čtenáři netuší. Restaurant Flambée je velice dobrý restaurant. Samozřejmě že jsem bytostně přesvědčen o tom, že ten náš, podobně zaměřený a nalézající se jen co by (doslova) kamenem od Flambée dohodil, je lepší. Ale veřejnou popravu si Flambée nezaslouží. Navíc od někoho, kdo toho o gastronomii ví asi tolik, co já o leteckých motorech. David Železný, spolumajitel restaurantu Le terroir
Co chceme?
Ad LN 26. 5.: „Fuj!“ volali na Vondru, jakmile...
Proč nechtějí radar v blízkosti svého domova občané Brdska, je lidsky pochopitelné. Položme si ale základní otázku: Chceme být připraveni na případné budoucí nebezpečí, či ne? Nebo budeme čekat, až se otevře Blaník? Mám obavu, že by byl naším postojem k bezpečnosti vlastní země znechucen a zavelel by rytířům: „Zpět do hory!“ Vilém Hofman, Libáň
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
