Ad LN 20. 10.: Oranžovo-rudá republika
Respektuji výsledky demokratických voleb, ale přesto se domnívám, že jsme se stali svědky velkého korupčního skandálu. ČSSD resp. její kandidáti na post hejtmanů nám nepokrytě a beze studu nabídli za svůj hlas regulérní úplatek ve formě poplatků u lékaře. Hrůzné je, že nebudou platit poplatek ze svého, ale z veřejných financí. Bohužel na většinu voličů to zabralo! Vždyť se nabídly stovky milionů.
Příště se můžeme dočkat toho, že nám politici nabídnou za svůj hlas část zestátněné soukromé firmy, uniformu Lidových milicí, popřípadě vedoucí posty v již zase státních podnicích.
Petr Vitásek, Ostrava
Klaus nebojuje za ODS, ale za sebe
Ad LN 22. 10.: Děda Klaus Illegal Band
Václav Klaus nikterak neporušil svoji nadstranickost účastí na mítinku na Staroměstském náměstí. Podle mého soudu jedinou stranou, kterou preferuje, je on sám. V současné době potřebuje odstranit Mirka Topolánka, který je hlavní překážkou restaurace tolik oblíbené oposmlouvy, dále pak Karla Schwarzenberga, jenž svojí neústupností kazí vztahy s Ruskem, které prezident počal tak pracně budovat ve spolupráci s p. Putinem, rovněž Martin Bursík je ministr, který jen velmi málo konvenuje pohledům prezidenta na ekologii, a nejsem si jist, nakolik je vyhovující ministr Kalousek. Z tohoto hlediska je zřejmé, že prezident nepreferuje žádnou stranu, jen pouze usiluje nastolit takové poměry ve vládě, které jemu vyhovují -čili nejde o žádnou stranu, pouze o nevhodné osobnosti, které je třeba nahradit osobnostmi vhodnějšími jako například: Pavel Bém, Jan Zahradil, Vlastimil Tlustý atp.
Milan Bednář, Plzeň
Aféra Kundera: dvakrát měř, jednou řež
Ad LN 13. 10.: Nové dokumenty: Milan Kundera udal odbojáře
Před lety jsme se s pozdějším poslancem Čestmírem Hofhanzlem a dalšími spikli k převedení zahraničního studenta, který uprchl z východního Německa, přes hranici. Od první minuty byly jisté jen dvě věci - že nikomu není možné říct absolutně nic a že bude třeba dost kliky, aby v celém tom plánu proti nám nezahrála náhoda. Obé se podařilo a uprchlík se dostal do Rakouska. OK - a teď to promítněme na situaci slečny Militké. Řekněme, že bych tou dobou třeba měl poměr se sekretářkou z KGB rezidentury v Dejvicích (samozřejmě jsem ho mít nemohl, neb takové děvče začínalo své poměry nejdříve od majorů - jinak by se do takového krásného místa jako Praha nedostalo). A že bych to té sekretářce za tepla intimoval. Uprchlík by byl zatčen v řádu hodin. Mě by možná ani nepozvali k výslechu, jako nepozvali slečnu Militkou (v padesátých letech!). OK - kdo by mohl za osud toho chyceného nešťastníka - já, nebo ta sekretářka? Slečna Militká měla dvě možnosti - buď muži s kufrem hned říct, jak moc se bojí, nebo držet jazyk za zuby. Ostatně - nikdo samozřejmě zatím neví, jaká byla nebo naopak nebyla role Milana Kundery v té kauze. Možností je celá řada, ale v rekonstrukcích historie by v každém případě mělo velmi platit: dvakrát měř, jednou řež. Veřejnost si přece zaslouží konečně informace, ne polosyrové polotovary.
Zdeněk Slanina, Tokio
Kdo chce s vlky býti...
Ad LN 22. 10.: Topolánek v rukou přeběhlíků
Naše politická reprezentace někdy připomíná ostrov, na němž bylo vysazeno deset poctivých občanů a deset gaunerů. A po několika měsících zde zůstalo 19 gaunerů. Neboť první poctivec, který se proti nim postavil, byl zlikvidován a ostatní se přizpůsobili. Aneb: Kdo chce - nebo vzhledem k různým okolnostem musí - s vlky býti, musí s nimi výti. A darebáci slušné lidi mezi sebou nestrpí.
Jan Rak, Ústí nad Labem
Co je finger picking
Ad LN 18. 10.: Festival zahájí kytarová superstar
Rád bych upozornil na jeden věcný omyl v článku. Stálo tam, že Vicki Genfanová „hraje na kytaru kromě jiného i stylem finger-picking, kdy kytaru používá místo perkusí...“ atd. Z takto formulovaného vyjádření zcela mylně vyplývá, že onen tajemný styl „finger picking“ je něco mimořádného a nevídaného, ba pro zmíněnou umělkyni typického. Jenže „finger picking“ značí prostě hraní prsty (oproti „flat picking“, tedy hraní trsátkem). Je to výraz americké terminologie z oblasti populární hudby, neboť v hudbě klasické je „finger picking“ jaksi samozřejmostí. Většina kytaristů populárních žánrů (jazz, rock, country aj.) ovšem používá trsátko, a proto cítí nutnost „finger picking“ vymezit zvláštním pojmem. Čili ono používání kytary jako perkusí, o němž je v článku řeč (a které teprve je třeba pro Vicki Genfanovou charakteristické), nemá se stylem „finger picking“ nižádnou souvislost, kteréhožto dojmu mohli ovšem čtenáři snadno nabýt.
Jan-Matěj Rak, kytarista hrající stylem „finger picking“
Chci české sirky
Ad LN 15. 10.: Konec výroby sirek v Česku
Já chci používat sirky ze Sušice. Copak už jsme jako národ úplný blbci, že nechápeme, že je potřeba kupovat český věci?! Kde to probůh žiju? Copak si neumíme říct, že chcem naše, český skleničky a sirky a bábovky, že je budem kupovat, i kvůli dopravě, soběstačnosti apod...
Martin Patřičný, mpatricny@seznam.cz
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
