Ad LN 18. 12.: Poplatky pro děti skončí
Poplatky ve zdravotnictví jsou kapitola reformy, ze které chápu jenom část. Doktorovi rád zaplatím, poskytuje mi odbornou pomoc. Ale proč mám platit v lékárně za položku? Magistra sáhne pod pult, vyndá krabičku a sáhne tam podruhé a vyndá druhou krabičku. Já za tento úkon zaplatím šedesát korun. Není to trochu na hlavu? Chudák řezník, který mi uřízne a nasekne několik kotlet. Ten se nadře podstatně více, a nedostane nic. Ale tím se zabývají jinší odborníci.
Mě sužuje jiná představa. Mladý, zdravý člověk je vyslán na vojenskou misi. Jede tam, protože plní vlasteneckou povinnost. Jeho vlast se zavázala dostát svému slibu podílet se na takovýchto misích. Při bojové akci si voják obvykle dodával odvahu voláním „Za vlast!“, jako si ji dodávali miliony nešťastníků východní fronty voláním „Za Stalina!“. Jsou to hrdinové, patří jim náš obdiv. Nejsem si zcela jistý, zdali našim vojákům na dnešních misích dodá odvahu volání „Za poplatky!“.
Tímto neumělým srovnáním jsem chtěl vyjádřit rozhořčení nad tím, jak naši mocipáni chtějí napravit svá nesmyslná rozhodnutí výměnou za případná zranění a nedej bože to nejhorší, našich dospělých dětí. Pro samotné účastníky těchto misí to musí být urážkou a degradací jejich smýšlení.
O. Slavík, Praha
Pan mluvčí Cikrt je tam pořád...
Ad LN 18. 12.: Nelogická logika politiky
Chtěla bych poděkovat panu Ondřeji Neffovi za jeho hezký komentář. Vystihl přesně, o co ve zdravotnictví jde. Já sama jsem napsala článek do našeho časopisu Tempus Medicorum již před několika měsíci o neuvěřitelně sprostém chování pana Tomáše Cikrta. Jak je možné, že vykonává tak důležitou funkci, a navíc je s podivem, že to ministr Tomáš Julínek snáší. O panu Cikrtovi a jeho vlastnostech se již hodně napsalo. Dělá lidi nešťastnými, ale je tam pořád. Divné. MUDr. Anna Plachá, ana.p@atlas.cz
A pan Petřík se občanů ptal?
Ad LN 16. 12.: Chceme, aby byla EU federací?
Když se v roce 1993 rozdělila československá federace na dva samostatné státy, měli jsme mnozí z nás jakožto Čechoslováci jednu implicitní podmínku: oba národy se co nejdříve opět sejdou, a to v Evropské unii. Rozdělení Československa nebylo samoúčelné, představovalo vlastně první důležitý krok obou států k účasti na efektivní evropské integraci.
Poradce prezidenta České republiky kritizuje historika Jana Rychlíka za nekompromisní úvahu „buď Lisabonská smlouva, nebo opuštění Evropské unie“, sám ovšem nevidí v integrující se Evropě nic jiného než „tu naši“ možná trochu neoblíbenou federaci. Evropská unie je ale zcela svébytný projekt, nejen lidský „design“, ale i ona spontánní „human action“, kterou v ní někteří euroskeptici bohužel nejsou schopni rozpoznat.
Ptal se pan Petřík a další bojovníci proti Lisabonu vůbec občanů, zda opravdu nechtějí být součástí nějakého většího, rozmanitějšího a bezpečnějšího celku?
Já za sebe se domnívám, že ta Petříkem proklamovaná federace s evropským prezidentem by mohla být vhodným doplňkem k tomu neštěstí, které se už podruhé na další pětiletku usídlilo na Hradě s jediným cílem: aby bránilo jeho neblahé euro-pays-aci...Mgr. Antonín Fišer, Plzeň
Pachatelé dobra
Ad LN 19. 12.: Totální kolaps registrů aut
„Je to problém těch lidí. My prostě nechceme, aby si lidé kupovali staré ojeté šunky a znečišťovali životní prostředí,“ prohlásil mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Zajímavé, kolik následovníků Marie Antoinette najde se svou myšlenkou, že nemají-li lidé na chleba, mají jíst koláče. Pan zelený mluvčí se zřejmě domnívá, že všichni lidé mají ministerské platy a ojetými šunkami jezdí z vilné radosti ze znečišťování životního prostředí. I komunisté tak ukázali, jak v praxi vypadá jejich „my s lidmi“. Dokud se obecně nezvýší úroveň příjmů, bude věk a stav vozového parku odpovídat té existující.
Karel Šebesta, aerokarel@centrum
Uvědomí si to ti, kteří volili levici?
Ad LN 18. 12.: Hrozí stávka v dopravě. Kvůli...
Každou korunu, kterou vydělám (včetně mimořádných odměn, osobních příplatků atd.) mám zdaněnou. Ne že bych se z toho radoval, ale beru to. Z něčeho se musí platit to, co si na sebe nemůže vydělat. Mohu si o tom myslet své a hlavně - mohu si hlídat, abych neplatil víc, než mám, ale rozhodně si nevezmu statisíce spoluobčanů jako rukojmí a nepřipravím stát (tedy i sebe) o stamiliony, možná miliardy tím, že „časově neomezeně“ rozvrátím dopravu, a tedy i ekonomiku.
V našem státě mohu stávkovat, aniž bych byl uvězněn, vyhozen z práce a jinak šikanován - to dělali po „vítězném“ únoru komunisté. Vážím si toho (přes všechny výhrady, jež k tomuto státu mám) a nezneužiji toho. Možná že by si mohli takhle zauvažovat ti, kdo ze zloby (leckdy pochopitelné) volili v říjnu levici. Zopakují-li to i v parlamentních volbách, mají po legraci. Stávka možná bude považována za vlastizradu nebo co.
Milan Jíra, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
