Ad LN 22. 12.: Poslanci a senátoři zpívali Českou mši vánoční
Jako by nebyl zahraničněpolitický debakl s vojenskými misemi na sněmovní černý pátek 19. 12. dost, cynismus českých zákonodárců nemá konce. Nechají naše vojáky v nejistotě a klidně se rozjedou na vánoční a novoroční prázdniny. Třicítka poslanců a senátorů si v pohodě zajde zazpívat Českou mši vánoční do Chrámu svatého Víta. Místo aby se zavřeli do sněmovny a dnem i nocí hledali řešení pro naše zahraniční jednotky tak, aby tyto nezůstaly ani minutu v nejistotě, v klidu si zazpívají a odjedou.
Nechat vlastní vojáky ve štychu, to by si nedovolil snad žádný parlament na světě. Ve zdejším Kocourkově je možné vše. Jednat až do nalezení řešení by naši poslanci asi dokázali jen v případě, kdyby šlo o jejich prebendy, privilegia a imunitu. Doufám, že našim poslancům vojáci z misí za ten letošní vánoční dárek patřičně „poděkují“.
Milan Březina, Praha
Dodnes se mnohdy zdá, že zákazník je na obtíž
Ad LN 23. 12.: České Vánoce
Můj čínský obchodník mě maně upozornil na zajímavou skutečnost, byl totiž jediným obchodníkem, který mi popřál k Vánocům. Bývalo kdysi, ještě před válkou (tedy přesněji za první republiky) zvykem obchodníků svým zákazníkům přát k Vánocům a k Novému roku, bylo to asi tím, že oni věděli, že ty zákazníky potřebují, dnes se role jaksi obrátily. Ti starší (věkem) zákazníci popřávají prodavačům, kteří to většinou nechávají bez povšimnutí.
K obrácení rolí došlo v období tzv. socialismu a to proto, že najednou ti prodavači zákazníky nepotřebovali, ba naopak zákazník si je musel předcházet, poněvadž je potřeboval, bohužel tento pohled mnohých prodavačů přetrvává a mnohdy se zdá, že jim je zákazník na obtíž a zbytečně je obtěžuje. Nejde o nic podstatného, ale je to jen výraz jaksi nenormálního vzájemného občanského chování. Doufám, že se ještě dožiji návratu všeobecné občanské slušnosti, pak uvěřím tomu, že už u nás skutečně zvítězila demokracie.
Milan Bednář, Plzeň
Co by bylo, kdyby...
Ad LN 20. 12.: Za to, že se čeští žáci zhoršují, televize nemůže
Nerad bych se pouštěl do debaty o tom, jak televize ovlivňuje matematické znalosti žáků (a toho se snad týkal onen mezinárodní průzkum). Docela jistě však ovlivňuje vyjadřovací schopnosti (nejen žactva) a písemný projev. Ten bývá zhusta ubohý i u osob, které se jím živí.
Některá doporučení pana Čaňka trochu připomínají tzv. hraběcí rady. Jistěže nestačí, aby dotazovaný na otázku k roku 1212 vybafl Zlatá bula sicilská, aniž by věděl, o co se jedná. Jestliže se však žákům budou nadhazovat otázky, co by se stalo, kdyby to či ono proběhlo v dějinách jinak, předpokládá to, že tázaný ví, kdy se to stalo, o co se jednalo, co se tou dobou dělo jinde nebo v okolí atd., musí tedy mít nabiflované jisté znalosti a o ně případný výklad opřít. Jinak se bude podobat těm, kteří na většinu otázek reagují slovy „to už jsem někdy slyšel“. Bude tak ovšem velmi obohacena sládkovsko-rathovská frakce a lidí, kteří jsou schopni bohapustě žvanit, přibude.
Nám, kteří si někdy vybavíme starší vtipy, navrhovaná otázka typu „Jak by se změnil vývoj českých dějin, kdyby...“, připomíná známý, kdysi populární vtip: Co by se stalo, kdyby místo prezidenta Kennedyho zahynul při atentátu soudruh Chruščov? Odpověď: To nikdo neví, ale jedno je jisté. Onassis by si vdovu nikdy nevzal. Josef Houžvík, jhouzvik@volny.cz
Santa Ježíšek
Ad LN 23. 12.: Obrana Santa Clause
Nevím proč tolik rozruchu, jestli Santa Claus, anebo Ježíšek? Moje čtyřletá vnučka to má ujasněné. Dárky nosí Ježíšek, ale dodává mu je Santa Claus. Jednak ho v obchodě viděla na vlastní oči, zatímco Ježíšek tuto marketingovou oblast zanedbává, jednak viděla ve filmu, jak mu skřítci na severním pólu pomáhají dárky vyrábět. I tuto výrobní sféru Ježíšek ignoruje. A mezi námi dospělými – ruku na srdce, kdo vám pravděpodobněji dá dárek zadarmo: bohatý americký důchodce, anebo chudý židovský chlapeček? Ivo Kučera, Brno
Hlavně že ušetříme na pivo a cigára
Ad LN 20. 12.: Za vlast! Za Stalina! Za poplatky!
V sobotních Lidovkách jste otiskli názor pana Slavíka z Prahy. Píše, že nechápe, proč má platit v lékárnách za položku, a že se tím lékárník snadno obohacuje. Myslím, že byl v minulosti i v Lidovkách několikrát popsán stav z nedávné minulosti, kdy mnozí lidé, aby ušetřili pár korun za paralen, byli ochotni čekat ve frontě u lékaře a tím blokovat skutečně nemocné. Co je horší, počet levných položek, které si může snadno koupit každý, byl tak vysoký, že celková částka ohrožovala nákup speciálních drahých léků, například pro některé druhy rakoviny, roztroušenou sklerózu apod. Tento argument se mi zdá rozumný i po odborné stránce.
Díváme-li se na to ovšem politicky, tak je to špatné. S takovými argumenty se volby nevyhrávají. Vážně nemocných není zase tolik, takže nám ostatním tolik nevadí, že drahé léky nedostanou, a ušetříme alespoň na pivo a cigára.
Jiří Kubáň, Rožnov pod Radhoštěm
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
