Ad LN 18. 2.: Soucitní asociálové
Nepochybně je „řešení“ problému nepřizpůsobivých neplatičů, které zvolila chomutovská radnice, beznadějné, ale posílání nepříjemných funkcionářů, kteří radnici vyhubují, také nic neřeší. Jaké lepší kroky podnikají kompetentní orgány, aby jeden občan nezneužíval solidaritu druhých a nepřekračoval civilizační pravidla občanského soužití? Vyhazovat odpadky z oken či rušit noční klid není zločin, ale má to vliv na to, že jako jinde na světě vznikají i v Čechách ghetta; ať už ta „nóbl“, vytvořená z přebudovaných kontejnerů (v Německu je použili k ubytování důchodců), či ta paneláková, ze kterých se časem všichni spořádaní obyvatelé odstěhují. Existuje v civilizovaném světě úspěšný příklad přeměny nepřizpůsobivých obyvatel v přizpůsobivé? O tom bych si velmi rád ve svých novinách přečetl. Pánové a dámy ze sociální sféry, jste profesionálové, ukažte tedy občanům rozumnou a prověřenou cestu, určitě rádi pomohou a zatlačí na své politiky. Jsem jen trochu skeptický, protože ghetta existují v mnoha bohatých zemích, což naznačuje, že toto „řešení“ je populární.
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
Dilema
Ad LN 16. 2.: Budou se vracet daně?
Přidat peníze nepracujícím důchodcům, kteří je utratí za alkohol a cigarety, nebo podnikatelům, kteří s jejich pomocí vytvoří další pracovní místa? Anebo jinak - přidat důchodcům, kteří je použijí k získání nezbytných životních potřeb a služeb a tím zvýší obrat na trhu, nebo podnikatelům, kteří za ně nakoupí další přepychové předměty a nemovitosti, nejlépe někde u moře?
Jan Rak, Ústí nad Labem
Víte, s kým elektronicky komunikuje vaše dítě?
Ad LN 17.2.: Neberte dětem videohry
Uvítala jsem článek Markéty Jirkové, který otevírá téma virtuálních her a osvětluje závěry zprávy Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (IMCO) Evropského parlamentu k ochraně spotřebitelů, zejména dětí a mladistvých, v souvislosti s užíváním videoher. Autorka článku vyzdvihla dobrý vliv některých videoher na rozvoj dětského myšlení, základních dovedností a znalostí upotřebitelných v reálném životě, poukázala na to, že hry nejsou nebezpečné a jsou vhodné při výuce.
Hlavním výstupem zprávy pro Evropský parlament však nebyla paušální rehabilitace virtuálních her jako skvělého výchovného prostředku, nýbrž snaha sjednotit postup jednotlivých členských států v ochraně před riziky videoher pro děti a mladistvé. Rodiče by měli vědět, že problémem zůstává přístup dětí školou povinných k videohrám, jejichž obsah či míra brutality nejsou vhodné pro jejich věk. Zatímco většina her je vhodná pro hráče každého věku, řada videoher vůbec není určena pro nezletilé. Některé hry podněcují nebo učí hazardu, obsahují prvky násilí, odkazují na užívání drog či mohou jednoduše polekat či vyděsit malé děti. Zvláštní pozornost by měla být věnována takovým online hrám, které se zaměřuji především na děti a mladistvé za účelem zisku. Proto Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů EP vyzval členské státy EU, aby zvýšily ochranu dětí od pěti do dvanácti let a prostřednictvím jednotného evropského systému PEGI zlepšily informovanost rodičů o obsahu a věkové vhodnosti konkrétních her.
Bezesporu o tom, kolik hodin denně bude dítě trávit u počítače a zdali mu bude povoleno hrát určitou hru, rozhoduje rodič, který se nemusí řídit oficiálně doporučenou věkovou hranicí. Každé dítě je jiné.
Daleko větším a takřka nekontrolovatelným rizikem nejsou hry samotné, ale hraní online prostřednictvím internetu. Rodiče by měli s dětmi o jejích herních zážitcích mluvit a poučit své ratolesti, že pokud hrají online hry a komunikují s neznámými spoluhráči, neměly by sdělovat své osobní údaje či bez vědomí rodičů dávat souhlas k setkání s někým, s kým se seznámily online. Podle loňského průzkumu III. Lékařské fakulty UK pouze pětina českých dětí má představu o nutnosti dodržovat zásady informační bezpečnosti na internetu a skoro polovina někdy elektronicky prozradila své osobní informace tak, že se k nim mohli dostat cizí lidé!
Ruku na srdce: chráníme své děti použitím filtru proti nevhodnému obsahu na internetu či kontrolujeme historii navštívených internetových stránek? Víme o tom, s kým elektronicky komunikuje naše dítě? Zajištění bezpečí pro své dítě je přitom výsostnou zodpovědností rodičů.
Džamila Stehlíková, bývalá ministryně pro lidská práva a menšiny
A kdo je volitelný?
Ad LN 16. 2.: Nevolitelná ČSSD
Ze spravedlivého rozhořčení nad silně nestandardními rodinnými poměry středočeského hejtmana dr. Ratha paní M. Dobešová ze Seče vyvodila zřejmě jediný možný závěr: ČSSD se stává stranou nevolitelnou pro lidi se základními morálními požadavky. Protože se mezi takové lidi hlásím, dovoluji si paní Dobešové položit dotaz: je pro nás, co se morálně pohoršujeme nad „degradací institutu manželství a rodiny“ (slovy paní Dobešové) volitelnou například ODS, která bez mrknutí oka dlouhodobě toleruje neméně výstřední rodinné poměry svého předsedy Mirka Topolánka? Možná že paní Dobešovou uklidňuje, že svého druhu dvojženstvím premiéra se nevzrušují ani osvědčení strážci křesťanských hodnot, lidovečtí koaliční spojenci včetně Topolánkovy jedničky - osvědčeného mravokárce Kalouska a že k docela flagrantnímu znevážení svátosti manželství decentně mlčí i všechny naše církve včetně té největší. Zdá se, že „hodnoty vyššího principu mravního“ (opět slovy paní Dobešové) nejsou cizí zdaleka jen dr. Rathovi.
Jiří Sekera, Černošice
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
