Ad LN 18. 2.: Soucitní asociálové
Pan Martin Zvěřina mne ostře napadl za rozhodnutí exekuovat notorickým neplatičům pokut část příjmů z dávek. Nemůžu si pomoci, ale připadá mi, že každý žijeme v jiném světě. Nevím, jak pan Zvěřina, ale já žiji mezi lidmi, kteří vydělávají 12 000 korun čistého, tvrdě dřou na živobytí, ale noc co noc se nevyspí, protože jejich nepřizpůsobiví sousedé, kteří nepracují, a tedy nemusí vstávat, jim vyřvávají do rána. Příchozí policie je na místě pokutuje, ovšem oni s úsměvem a nadávkami jim pokutu před očima roztrhají s tím, že to stejně nikdy nezaplatí, protože jsou na dávkách. Stejná situace je s prostitutkami, chycenými zloději, lidmi, kteří znečišťují okolí tím, že místo do popelnice hází odpadky jednoduše z okna. Dluhy rostou do milionů, policie je vysmívána, domluvy na nikoho neplatí, smířlivé výzvy na splátkové kalendáře či amnestie z úroků z prodlení bez jediné odezvy. V úterý 17. února těmto lidem zamrzl úsměv na tváři. Profesionálně vedená exekuce bez jediného incidentu měla okamžitý výchovný efekt. Den nato se radnici hlásily desítky neplatičů, ochotných svůj dluh buď uhradit, nebo se alespoň dohodnout na splátkách. Tak to je ta naše fašizoidní komunální politika, asociálních populistů, pane redaktore Zvěřino.
Na celé věci je ještě jedna úsměvná záležitost, bohužel tolik typická pro současnou žurnalistiku. Zatímco pan Zvěřina z tepla své pražské kanceláře hlásá o fašizoidním populismu, ve stejném vydání LN vyšla reportáž jeho kolegy Josefa Hympla, který v Chomutově strávil mezi Romy celý den a věc popisuje zcela naopak. Kdyby se pan Zvěřina obtěžoval alespoň pročíst článek svého kolegy, zjistil by, že zmíněným dlužníkům nezbude pouze tisícikoruna, ale k tomu dostanou plnou část státní sociální podpory v řádu tisíců korun, která jim není exekuována.
Ivana Řápková, primátorka Chomutova, ODS
Základy diktatury vznikly hned po válce
Ad LN 18. 2.: Studená válka po česku
Bohumil Doležal svým komentářem, v němž se zabývá východoevropanstvím České republiky, předvedl, jak by měl vypadat úvod každé současné učebnice dějepisu 20. století pro střední školy.
Konstatováním, že pro vyrovnání české společnosti s její špatnou minulostí je klíčové právě vyrovnání s lety 1945–1947, a ne období komunistické totality, uhodil hřebík na hlavičku. Právě v té době se mezi Čechy usídlila zdivočelá touha zabít každého, kdo se mnou – tedy s Čechy – nesouhlasí, která v jisté formě přežívá dodnes.
Právě mezi 9. květnem 1945 a 25. únorem 1948 byly v Česku spáchány největší zločiny. Toto temné období české historie má dále za následek, že mnozí tzv. mučedníci komunismu jsou bohužel poskvrněni krvavými zločiny, a proto v očích badatelské obce působí jejich mučednická svatozář poněkud nevěrohodně.
Je typické a zároveň znakem politické nehnutosti v této záležitosti, že současní hlavní protagonisté dvou nejsilnějších politických směrů, Paroubek a Klaus, patří do „fanklubu“ E. Beneše, nekorunovaného vůdce Československa v té době.
Jestliže tady máme instituci, která se nazývá Ústav pro studium totalitních režimů (1938–1945, 1948–1989) a která přeskakuje období, kdy česká spodina ruku v ruce s českou elitou pokládala základy komunistické diktatuře, tak by nebylo marné tento úřad zrušit a nahradit jej zařízením, které by se přednostně věnovalo období 1945–1947.
Lumír Mosler, lumir_m@centrum.cz
Do východní Evropy jsme nikdy nepatřili
Ad LN 18. 2.: Studená válka po česku
Součástí východní Evropy jsme se nestali vůbec a ani částí sovětského impéria jsme se nestali dobrovolně, ale mimo jiné kvůli 40 procentům poblouzněných Čechů, kteří v roce 1946 volili KSČ. Západní, střední a východní Evropu od sebe přece nedělí politické systémy, ale jejich různé historické tradice. Čtyřicet let komunistické vlády mělo za následek nejen ekonomickou, ale (jak se nakonec ukázalo) hlavně morální devastaci obyvatelstva; bývalé Československo ale nikdy nepřestalo být státem se středoevropskými tradicemi. Je snad současná Česká republika méně středoevropským státem, než je například Rakousko nebo tzv. nové spolkové země SRN?
Co vlastně znamená „emancipace od východní Evropy“, která se nám (podle Bohumila Doležala) nedaří? Nejde spíše o vymanění se z vlivu Ruska a jeho nových imperiálních ambicí? Bylo proto možno udělat více než vstoupit do NATO a Evropské unie?
Nepochybná vulgarizace české politické scény přece není vlivem „východní Evropy“, ale zřejmě nízkými nároky voličů na jejich volené zástupce; často se těžko chápe, jak se někdo se svým morálním profilem a vyjadřováním pivní společnosti v hostinci IV. cenové skupiny dostane do volené funkce. V roce 1990 jsme všichni očekávali trochu příznivější vývoj, neuvědomovali jsme si hloubku právě morální devastace a naše očekávání byla zřejmě přehnaná.
Pavel Bucháček, pavel.buchacek@centrum.cz
Oranžový nepořádek
Ad LN 12. 2.: ČSSD dotovala nevěstinec miliony
Jak se zdá, ČSSD chová obecně afinitu k veřejným domům, ukázal to už pan Gross a teď opět pan Mrština. A když se podíváme na vybírání třicetikorunových poplatků v krajích nebo na činnost pana hejtmana Ratha v celku, vidíme, že je to taky „bordel“, samozřejmě že ve smyslu nepořádek.
Vladimír Masák, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
