Ad LN 3. – 6. 3.: Dopisy redakci Můj článek Ve službách „ducha doby“ (LN 2. 3.) byl některými čtenáři nesprávně pochopen jako vyřizování si účtů s Tomášem Halíkem. Uznávám, že si za to do jisté míry mohu sám. Některé moje výroky byly příliš osobní a vyhroceně formulované. Mohl jsem si v samotném závěru článku odpustit svoje doporučení, jak by měl Tomáš Halík bojovat s pýchou a pocitem nadřazenosti. Právě postní čas je vhodnou příležitostí na odstraňování vlastních chyb, nikoliv chyb druhých. Nechtěl jsem vzhledem k široké čtenářské veřejnosti psát teologický traktát, svoje vážné výhrady k filozofickým i teologickým názorům a k veřejnému působení Tomáše Halíka, které pochopitelně trvají, jsem však měl vyjádřit vhodněji zvolenou formou. Za to se chci touto cestou Tomáši Halíkovi omluvit. A Lidové noviny prosím, aby mi za článek nezasílaly honorář.
Michal Semín, Praha
Osvobozující luxus
Ad LN 2. 3.: Ve službách „ducha doby“
Dovoluji si v našich končinách ten neobvykle osvobozující luxus, že souhlasím jak s Halíkovou charakteristikou zaťaté mentality katolických tradicionalistů, tak i se Semínovou charakteristikou Halíkova rozbředlého pojetí křesťanské víry. Oba pánové, kteří se berou tak urputně vážně, by totiž potřebovali jako sůl ty „růžencové babičky“. Pan Semín by zjistil, že venkovští velebníčkové jim vysluhují „čelem k lidu“ obřad, který on za mši svatou neuznává, přestože byl ustanoven legitimní autoritou církve v Misálu Pavla VI. No, a náš mediálně obletovaný Tomáš Halík by tam přestal označovat zbytek kléru za nedovzdělané „pohřebáky“, jak on s gustem říkává. Zbavil by se tam rovněž své nemírné ambice, kterou nejlépe vyjadřuje roztomilý bonmot „Tomáš Halík Masaryk“. Ulevil by si tím a třeba by zjistil, že Václav Klaus je i s tou svojí kontroverzností docela príma chlapík na svém místě.
Stanislav Přibyl, Praha
Nálepka justiční mafie jim už zůstane
Ad LN 4. 3.: „Justiční mafie“ oslavuje, zastal se jí vrchní soud
Slyším, že vrchní soud zrušil verdikt krajského soudce Cepla o justiční mafii. Jejími členy byli označeni nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká, soudce nejvyššího soudu Pavel Kučera a exministr spravedlnosti Pavel Němec. Marie Benešová, která je takto označila, se může ocitnout v situaci, že se jim bude muset omluvit.
Slyším, že justiční mafie oslavuje vítězství. Po pravdě, oslavovat není co. Spíše bych si myslel, že označení členové justiční mafie by měli už dávno začít chodit kanály. Ale něco takového v našich poměrech očekávat nelze.
Ať už další řízení dopadne jak chce, označení mafiánů justičních zmíněným zástupcům práva a spravedlnosti zůstane. Alespoň vnímavému pozorovateli politického dění, jemuž nemohlo uniknout arogantní chování těchto lidí u soudu, zejména soudce Kučery. Jako by chtěli říci: „Nám se nemůže nic stát, máme podporu mocných! A co vůbec po nás chcete, jaký střet zájmů? Zákon jsme nepřekročili!“ A co morálka, soudruzi?
Smutné, což, ale jak příznačné! Karel Holomek, Brno
Med pro huňáče
Ad LN 14. 2.: Ve stopě Honzy Masaryka
Dnes vzpomínáme výročí narození našeho prvního prezidenta a mnozí zavítají s kytičkou do Lán k místu jeho posledního odpočinku. Ze všech knížek, které kdy o TGM byly napsány, patří k těm nejmilejším úsměvné povídky Malé historky o velkém muži od Ivana Herbena.
Popisovaná příhoda má svůj prvopočátek v letech, kdy se v celé řadě legionářských ešelonů na Sibiřské magistrále objevili jako společníci našich vojáků malí medvídci. Z malých roztomilých medvíďat však vyrostli statní medvědi a legionáři je přivezli cestou kolem celého světa krátce po skončení první světové války do Československa jako dar hlavě mladé republiky. Dlouhá léta pak sibiřští medvědi obývali Jelení příkop pod Pražským hradem a určitě nejsem sám, kdo si na ně ještě pamatuje.
Ale dál už nechejme vyprávět samotného Ivana Herbena: Pan prezident dostával od dětí psaníčka i dárky. Nejlíp se mu však zalíbilo jedno psaní od moravských dětí, které často citoval. Děti mu totiž poslaly bečku medu a k tomu psaníčko: „Milý Tatíčku, posíláme med pro Vaše medvídky, ale nedejte jim ho sežrat všechen. Lízněte si taky!“ Spisovatel v knize už neuvedl, zda se pan prezident s chlupáči o med opravdu rozdělil.
Vladimír Rogl, Stehelčeves
Podepsal jsem petici.
Ale nikoli proti Romům
Ad LN 6. 3.: Petici proti Romům už podepsalo sto tisíc lidí; Chomutov je důsledek nulové tolerance ODS
Důrazně se ohrazuji proti titulku článku. Tato petice se rozhodně netýká Romů, ale je na podporu magistrátu Chomutova v jeho postupu proti dlužníkům! V celém textu petice není o Romech ani zmínka. To je podstatný rozdíl a hrubá novinářská nekorektnost. Tuto petici jsem podepsal, jakoukoliv petici proti Romům bych nikdy nepodepsal. A pan Holomek ať se stará o to, aby převážná část neplatičů nebyli Romové. Jinak bych mu chtěl vzkázat, že chudoba nemá s nepořádkem nic společného. I chudý člověk může být přiměřeně čistý a spořádaný a nemusí kolem sebe rozhazovat odpadky a ničit majetek jiných. Pokud budou pan Holomek, ombudsman, ministr Kocáb a další utvrzovat Romy v tom, že mají jen práva a žádné povinnosti, nic se na současném stavu nezmění! Miroslav Hradil, Brno
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
