Ad LN – Orientace 23. 5.: Opičí proces naruby a po našem
Jelikož jsem (nikoli jmenovitě) zmiňována v eseji Petra Hájka, nemohu pominout drobné nepřesnosti v jeho textu, které se mne zčásti osobně týkají. Je pravda, že jsem na jeho příspěvek nereagovala na místě – považovala jsem totiž za nutné ověřit si pochybnosti o údajných faktech, kterými pan Hájek svá tvrzení podkládá. Těžko jsem mohla být připravena lépe, když se mi do semináře nepodařilo nalézt ani náznak, že by se pan Hájek, ačkoli prý „s darwinismem dlouhodobě ... polemizuje“, v této věci kdy veřejně vyjadřoval. Z úvodního slova Václava Klause jsem naopak nabyla dojmu, že ani pan prezident netuší, s čím pan Hájek přijde.
Když se mé pochybnosti potvrdily, zareagovala jsem pět dnů (nikoli „několik týdnů“) po zveřejnění projevu pana Hájka otevřeným dopisem, zveřejněným i na mém blogu na serveru Respektu (nikoli „ve svém domovském Respektu“ – obsah blogu je výhradně na autorovi). Dopis je dostupný, čtenář může sám posoudit, nakolik esej pana Hájka i mediální ohlasy odrážejí, oč mi jde. Víru pana Hájka ctím, i když ji nesdílím; proto soudím, že si nezaslouží být prosazována pomocí lží, urážek a ideologických pseudoargumentů. Lze ale něco jiného očekávat od autora, který se nezatěžuje detaily, jako je časová posloupnost a povaha reakcí na jeho vystoupení, počet spoluřečníků na semináři, autorství citátů či základní terminologie oboru, v němž se prý cítí povolán diskutovat?
Je čím dál těžší uvěřit, že hovoříli pan Hájek z titulu své funkce, dává si na faktech záležet více, než když mluví jen tak za sebe; to mne znepokojuje. Lituji také, že na rozdíl od něho nemám zrovna v tisku knihu – jistě by se hned lépe prodávala. Fatima Cvrčková, Praha
Z opice člověkem.
Čí zásluhou?
Ad LN – Orientace 23. 5.: Opičí proces naruby a po našem
Pro pana Petra Hájka mám jedinou otázku: Bůh stvořil celý vesmír, tedy i naši Zem a nás, z ničeho. Myslíte, že by pro něj byl problém učinit z opice člověka?
Hana Rajdusová, Havířov
Všude máme zdola vzniklé organizace
Ad LN 23. 5.: S Kalouskem smýšlíme podobně
V rozhovoru pro LN pan Petr Gazdík z hnutí Starostové a nezávislí říká, že na rozdíl od Strany svobodných občanů oni mají krajskou strukturu. Nemá pravdu. SSO má ve všech krajích své zdola vzniklé organizace. Bez nich bychom mohli těžko fungovat. Krajská sdružení vznikla z členů, kteří se z celé republiky přihlásili k myšlence vzniku nové pravicové strany obhajující minimální regulace státu i Evropské unie.
V lednu jsme ohlásili záměr založit politickou stranu a během týdne jsme sesbírali tisíce podpisů pod petici za vznik strany. V únoru jsme uspořádali ustavující sněm a během března jsme založili 14 krajských organizací. V dubnu jsme zorganizovali unikátní primárky, v nichž naši členové a registrovaní příznivci vybrali kandidáty do EP.
Strana svobodných občanů má nyní 900 platících členů a registrovaných příznivců, řada z nich píše své blogy, rozdává spoluobčanům na náměstích noviny s naším programem, vylepuje plakáty apod. Strana svobodných občanů nevznikla na rozdíl od jiných nových subjektů z profesionálních politiků – 90 procent našich členů nikdy nebylo v žádné politické straně. Nevymezujeme se pouze proti celostátnímu a evropskému přerozdělování peněz daňových poplatníků, ale též vůči starosty často uplatňovanému „komunálnímu socialismu“ – tj. organizování mistrovství, olympiád či stavbám akvaparků za veřejné peníze.
Petr Mach, předseda Strany svobodných občanů
Mladým vadí styl bývalých papalášů KSČ
Ad LN 27. 5.: Na Paroubka se chystají stovky vajec
Na úterní plzeňský mítink ČSSD přišli Paroubkovi odpůrci z řad studentů v hojném počtu a kromě vajec přinesli i transparenty. Stále přerušovali Paroubkův projev, čímž předsedu ČSSD vyváděli z míry. Jeho výzvy k diskusi s oponenty vyzněly naprázdno hlavně proto, že nebyly míněny vážně. Kdyby totiž chtěl Paroubek se svými odpůrci opravdu diskutovat, dal by jim k dispozici mikrofon.
To však neučinil a musel si zvykat na něco ještě nepříjemnějšího, než je vrhání vajec, na neustálé přerušování svého projevu nesouhlasným skandováním studentů. Při rozhovorech se studenty jsem zjistil, že jejich protesty proti Paroubkovi nemusejí být jen momentálním projevem antipatie vůči jeho osobě a mohou mít hlubší příčiny než pouhý nesouhlas s jednáním tohoto politika. Tato nová nastupující vzdělaná generace má již plné zuby primitivního populismu některých politiků a jejich neschopnosti komunikovat s veřejností jinak než za pomoci demagogických frází. Nelíbí se jim sobectví voličů ze starší generace, kteří jsou ochotni podporovat zadlužování státu a nezajímá je, že vzniklé dluhy bude jednou muset zaplatit dnešní mladá generace. Ať je tomu jakkoliv, na české politické scéně se objevil nový fenomén. Mladí lidé veřejně protestují proti politickému stylu, který připomíná chování bývalých komunistických papalášů, jehož je Paroubek typickým představitelem.
Jaký bude další vývoj protestního studentského hnutí, je těžké odhadovat. Na konci studentského vajíčkového manifestu čteme: ,,Milujeme Českou republiku a nenecháme si ji Paroubkem zničit.“ Troufnu si tvrdit, že většina těchto mladých lidí to na rozdíl od někdejšího nejmladšího českého premiéra Stanislava Grosse myslí s Českou republikou upřímně. Mgr. Jiří Kubík, Plzeň
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
