Ad LN 28. 5.: Postavme se násilí, jde o demokracii
Pan prezident Klaus apeluje na všechny slušné občany, aby skončili s vajíčkovou válkou a nepřipustili změnu předvolebního klání v charakter pouliční války. „Jde o více, než si v této chvíli uvědomujeme. Jde o demokracii!“ zvedá výstražně prst. Rád s panem prezidentem budu souhlasit, pokud do svých názorů na demokracii zahrne i své vlastní kroky a rozhodnutí, které na druhé straně charakter demokracie postrádají.
Pro pana prezidenta, stejně jako pro každého řadového občana, jsou závazná i rozhodnutí soudů, v tomto případě Nejvyššího správního soudu, který mu uložil povinnost „bez otálení“ rozhodnout ve věci soudního čekatele Petra Langera, a to již před rokem. Pan prezident měl nyní skvělou šanci osvědčit své občanské i lidské ctnosti, když 27. května jmenoval nových 39 soudců. Petr Langer mezi nimi nebyl. Ani náznak velkorysosti, kterou bych samozřejmě u našeho prezidenta předpokládal.
Zdá se, že pan prezident si demokracii představuje dle svého a nemíní v té věci své názory přehodnocovat ani pod tlakem veřejnosti, a dokonce ani pod tlakem parlamentních těles. V tomto směru, pravda, je vzácně konzistentní.
Škoda, že občan nemá před sebou vzor, kterým by se mohl řídit, a někdy i dobré výzvy pana prezidenta, jako ta o skončení vajíčkové války, nemohou být z jeho úst brány vážně. Karel Holomek, Brno
Vajíčkem by zasloužili i další
Ad LN 30. 5.: Módní ordinace
Nemívám obvykle ve zvyku reagovat na obsah módních rubrik. Váš sobotní recept na to, jak se zbavit skvrn od žloutků, bych však rád ocenil. Důvody jsou nasnadě, škoda jen, že házení nepostihlo širší politické spektrum. Humor vašeho textu je však natolik jemný a nevtíravý, že nemohu než před ním smeknout, byť jsem klobouk téměř nikdy v životě nenosil.
Jaromír Horáček, Jablonec nad Nisou
Proč se hlava státu vůbec zabývá vajíčky?
Ad LN 28. 5.: Postavme se násilí, jde o demokracii
Ačkoliv to tak možná nevypadá, nikdy nejsem rád, když musím nesouhlasit s hlavou státu. Myslím si však, že jeho zděšení nad „vzmáhajícími se projevy násilí, nenávisti a netolerance“ v současné předvolební kampani není na místě. Souhlasím, že to, co se děje na současných předvolebních shromážděních, „nemá nic společného s recesí“, ale nemyslím, že jde o „bezprostřední útok na elementární principy demokratické soutěže“. Ať se rozhlížím jak se rozhlížím, nevidím nikde žádné násilí nebo nenávist, ale pouze projevy nesouhlasu či protesty, někdy sice nepochybně nepříliš korektní a i na můj vkus primitivní a vulgární, i když v tradičním demokratickém světě nijak mimořádné.
Je mi líto, ale neslyšel jsem o žádné hlavě státu, která by byla pohoršena jinými vajíčky než těmi, která přistála na jejím saku. Neslyšel jsem o hlavě státu, která by se někdy nechala slyšet, že při házení vajíček na politiky - notabene pouze jediné strany - „jde o demokracii“, takto vypjatou reakci bych pochopil u postiženého politika, ale také by byla nepřijatelná. Myslím si, že naopak bychom měli být rádi, že protestující hází jen vajíčky, a navíc čerstvými, je to lepší ventil veřejné nespokojenosti než střílení z davu nebo házení bomb. Když už hlava státu pocítila potřebu k vajíčkovým útokům na lídra největší opoziční strany přece jen něco říci, pak měla spíš varovat před opravdu tenkou hranicí mezi možná exaltovaným protestem a násilím. Ale takto prohlášení hlavy státu, k mé lítosti bohužel, nevyznělo. Vladimír Bystrov, publicista
Kdo vadí socialistům
Ad LN 28. 5.: Kroužkovat, kroužkovat, kroužkovat
Když Daniel Kaiser minulý týden na těchto stránkách doporučoval, aby voliči ODS v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu podpořili preferenčním hlasem Hynka Fajmona, argumentoval mj. tím, že jde o oběť manipulace stranického vedení: byl odsunut až na osmé místo kandidátky. To ale nemohl vědět, že ještě tentýž den Strana evropských socialistů poslance Fajmona zařadí mezi jedenáct „nejstrašnějších kandidátů“ za to, že má jiný názor na otázku budoucí politiky EU týkající se ochrany klimatu. Osobně považuji právě to za důvod, proč dát Hynku Fajmonovi svůj hlas. Vnitrostranické pletichy mohou být voličům ukradené. Důležitější je to, že eurosocialisté českému voliči vzkázali, že nemají problém se „salónními suverenisty“ typu Jany Bobošíkové, ale spíše s lidmi, kteří svůj poslanecký mandát chápou jako poslání, mají vlastní rozum, nebojí se ho používat, jsou ve svých názorech konzistentní a nehlasují s ostatními jen proto, že se to má.
Michaela Johnová, Brno
Omeleta s máslem na hlavě
Ad LN 28. 5.: Mladí se mstili...
Chlebíček s vajíčkem/ dal jsem si u Anděla./ Když jsem ho tak jed’,/ tak vám kolem vajíčka proletěla,/ kulatá, syrová, před dopadem celá./ Právě vypukla světová vajíčková mela!/ Oči jsem hned zved’,/ a co nečtu: Plnou parouBACK!/ JiříkŠtěpán za své děti, Marťany, cuc na klacku/ dostával na holou a také zcela plnoletou facku./ Vedle Pan Tau čaroval, byl velice ráth,/ že ji nechyt’, vystřelil deštník akorát./ A co na to Anděl Strážný?/ Mával křídly a byl vážný:/ Jířo, nelži, nekraď, buď pln sexu/ jako tehdy na CzechTeksu!/ A Boží bojovníci? Skládáme zbraně,/ jdeme volit, hrr na ně! (inspirováno chutnými chlebíčky Marka Ebena) Pavel Verner, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
