Ad LN 17. 6.: Hamás stál Vlčka málem krk
Z vysvětlení, které předseda Poslanecké sněmovny podal k setkání svých poradců Kavana a Laštůvky s představiteli teroristů z Hamásu, vysvítá především Vlčkovo neobyčejně „dlouhé vedení“. Proč mu trvalo několik dní, než pochopil, že má své poradce vyhodit, a vyčkával s tím až po návratu z Blízkého východu, místo aby tak učinil okamžitě, když jejich prohřešek zjistil? Pokud jednou Kavan s Laštůvkou delegaci opustili, měl se s nimi rozloučit hned a nechat jejich místa v letadle na cestě zpět prázdná – své další cestování si ti dva mohli zařídit u nějaké místní palestinské cestovky sami a za své.
Podobnou pomalost ducha ovšem osvědčuje i většina poslanců zprava i zleva, když svého předsedu navzdory tomuto selhání ponechávají v jeho vysoké ústavní funkci. Je sice pravda, že si s ním společně odhlasovali, že se na další působení v Poslanecké sněmovně do konce čtyřletého mandátu necítí, i zde by však okamžitá rezignace byla snadným řešením prokazujícím aspoň schopnost se včas rozhodnout a bez okolků podle toho i jednat. Nedej bůh, abychom jednou stáli před krizí, kdy bude na pohotovosti poslanců záviset náš osud!
Jiří Zlatuška, Brno
Dlouhý unijní nos kubánské opozici
Ad LN 16. 6.: Kuba se nepolepšila, EU přimhouřila oči
Neznám přesně důvody, které vedou českou diplomacii k postoji MČČ (malého českého člověka), ale nerad jdu za hlupáka. Mám na mysli nesmyslnou větu pana ministra Kohouta, nominovaného ČSSD. Tento pán totiž pravil, že formulace, která vybízí zástupce EU, aby „zmínili téma lidských práv“ při setkáních s kubánskými představiteli, „pokud to bude vhodné“, znamená „při všech příležitostech“. Znamená to, že vhodnost nebo nevhodnost podobné zmínky posoudí... kdo? Vím, že tzv. diplomatická řeč zná podobné pokrouceniny, ale tahle se mi zdá přece jen trochu moc. Podle mne je to dlouhý a nepříliš čistý nos, který EU dělá kubánské demokratické opozici. Rád bych znal skutečné příčiny této devótnosti vůči jedné z jihoamerických diktatur.
Milan Jíra, Praha
Fašisté i komunisté jsou z jednoho pytle
Ad LN 17. 6.: Bojím se radikalismu.
Toho pravicového
Děsivé je pomyšlení, že se pan Paroubek řídí radami člověka, který nevidí nic špatného na aktivitách mladých lidí, komsomolců, propagujících třídní nenávist, mávajících rudými prapory s vražedným symbolem režimu, zodpovědného za smrt desítek milionů lidí, a destrukci normální existence stovek milionů ostatních. Nepřekrucujte to, pane Vyvadile, v případě levicového extremismu přece nikdo nemluví o legitimních občanských protestech skupiny Ne základnám! Raději zvažte, že tak zvaní „pravicoví“ radikálové ani 64 let po porážce fašismu si nedovolí vybalit vlajku s hákovým křížem. To, že dělají bordel v ulicích, mají společné i s fotbalovými fanoušky a až nám narostou i řady komsomolců, určitě se v těchto projevech nenechají zahanbit, jako jejich západní souputníci. Mezitím tito dědicové stalinismu v naší zemi vystavují zcela bezostyšně svůj srp a kladivo necelých 20 let po porážce komunismu! Fašisté i komunisté jsou z jednoho pytle a historicky se rekrutují ze stejné skupiny lidí. V jejich případě by se už mělo dávno zapomenout na nálepku levicoví, pravicoví; co mají společné, je primitivní populismus a obávám se, že populismus je i podstatnou součástí programu sociálních demokratů. Z toho mám strach já.
Pavel Veleba, velebap@chello.cz
Lítost neprojevila
Ad LN 12. 6.: Pusťte ji, proboha!
Brožovou-Polednovou
Při svém volání o propuštění stařičké soudkyně, která z vlastního přesvědčení poslala na smrt jednu ženu a tři muže, opomenul Bohumil Doležal jednu okolnost, kterou dodnes žijící „muklové“ považují za důležitější než délku trestu nebo skutečné uvěznění: jestli jejich trýznitelé dnes už uznávají, že komunismus (stejně jako nacismus) byl už ve své podstatě špatný, nelidský a hrůzný a proto svých tehdejších činů litují. Takovou lítost Ludmila Brožová-Polednová nikdy ani v nejmenším neprojevila.
Miroslav Jandásek, Brno
Nebezpečím je jakýkoli extremismus
Ad LN 17. 6.: Bojím se radikalismu.
Toho pravicového
Souhlasím s obavami pana Jiřího Vyvadila z extremismu. Na rozdíl od něho nerozlišuji, zda extremismus přichází zprava či zleva. Zůstává vždy nebezpečím pro demokracii. Nevím podle jakých kritérií rozlišuje pan Vyvadil extremismus. V každém případě bychom si měli dát velký pozor na extremisty, kteří se umějí lépe ukrývat než naši tzv. náckové. Cením si slov pana Vyvadila, kterými se distancuje od komunistické ideologie a je proti spolupráci své strany s KSČM. Doufejme, že více členů ČSSD ještě nezapomnělo, jak dopadlo spojení jejich strany s KSČ v roce 1948. Bohužel, zatím se velice často setkávají čelní představitelé ČSSD s komunisty na jedné lodi. Vzpomeňme na slova pana Paroubka, který se spojí i s Marťany. Připomínám také postoj pana Kavana (a jsem přesvědčen, že nebyl a není sám) k našemu vstupu do NATO. Pro ty, kteří na to zapomněli: Pan Kavan, při vstupu naší republiky jako tehdejší ministr zahraničních věcí ČR, položil generálnímu tajemníkovi NATO otázku, „zda můžeme z NATO také vystoupit“. Je třeba komentáře?
Vilém Hofman, Libáň
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
