Ad LN 22. 6.: Mise v cizině chrání Čechy doma
Dopředu říkám, že s potřebností vojenských misí souhlasím, ale argumentace ministra obrany Martina Bartáka dokonale odpovídá na moji otázku, proč Západ reaguje na íránské události tak vlažně. „Zpochybňované a vzápětí potvrzené vítězství Mahmúda Ahmadínežáda prohlásil, že nehodlá na jaderné politice státu nic měnit“. Jak přehledný je svět a jak snadno se zdůvodňuje potřebnost vojenských misí a protiteroristických operací. Pokud sedí v Teheránu radikál a antisemitský maniak, potom se kdekoliv - v USA, v Izraeli i u nás - krásně formuluje bezpečnostní politika a expertům plynou slova z úst sama od sebe. Naproti tomu jak složité a citlivé je formulovat politiku vůči nestabilnímu Íránu, který by nebyl schopen rychle vyřešit své mocenské schisma.
A tak nejenom Čína, Rusko, Saúdská Arábie, ale i Západ reagují na íránské události s vřelostí leklé ryby. Pokud prezident Obama řekne, že nevidí rozdíl mezi Ahmadínežádem a Músávím, potom by měl v rámci historické úplnosti dodat, že i Imre Nagy, Alexander Dubček a Michail Gorbačov pocházeli z komunistické nomenklatury a že jeho heslo „Yes, I can“ by snad mohlo platit i pro rozháněné a bité íránské demonstranty. Míra jejich odvahy mne překvapuje, ještě před volbami jsem si něco takového nedokázal představit.
Miloš Hübner, Trnávka
Jak ochránit autonomii státního zastupitelství
Ad LN 20. 6.: Kovářová rozhodla, žalobce Křivanec zůstává ve funkci
Jmenování severočeského krajského státního zástupce Jiřího Křivance ministryní spravedlnosti Danielou Kovářovou na návrh pražského vrchního státního zástupce otevřelo diskusi o ustanovení vedoucích státních zástupců. Křivanec byl v únoru 2009 z funkce odvolán předchozím ministrem. Odvolání bylo výrazným zásahem ministra do státního zastupitelství. Dřívější ministři totiž nevyužívali možnost odvolat vedoucího státního zástupce bez návrhu nadřízeného státního zástupce. Pravidlo, že ministr jmenuje a odvolává vedoucí státní zástupce na návrh nadřízeného státního zástupce, chrání autonomii státního zastupitelství na ministru spravedlnosti.
Křivanec byl odvolán, protože nevyhověl přání ministra na obsazení postu vedoucího oddělení, což je v kompetenci vedoucího státního zástupce. Jiří Křivanec odmítnutím tlaku na změnu svého personálního rozhodnutí prokázal statečnost, byť věděl, že za to bude odvolán. Hájení správnosti svého názoru mu bylo bližší než funkce. Křivanec setrval na svých důvodech pro změnu vedoucího oddělení vycházející z toho, že v oddělení byly shledány nedostatky, a odmítl ustoupit mediálnímu tlaku, který změnu spojoval s veřejným vystoupením odvolaného vedoucího oddělení. Oceňuji, že se Jiří Křivanec setrvání ve funkci nedomáhal soudně, jinak by státní zastupitelství bylo zahlceno žalobami odvolaných funkcionářů. Protože soudy rozhodují až po delší době, vzniká právní nejistota, kdo je vlastně vedoucím státním zástupcem.
Pokud bude ministr moci sám odvolávat vedoucí státní zástupce, jakékoli právní podmínky mu nezabrání v odvolání. Samo ministerstvo spravedlnosti zpracovalo změnu odvolání vedoucích státních zástupců, která vypouští možnost odvolání jen ministrem bez návrhu. Podmínka změny vedoucího státního zástupce spočívající v součinnosti dvou subjektů je zárukou širší shody na ustanovení vedoucích státních zástupců. Též je nutné, aby vedoucí státní zástupci rozhodovali o ředitelích odborů a vedoucích oddělení svobodně dle funkčnosti svého úřadu a bez ohledu na tlak ministerstva.
Zdeněk Koudelka, právník
Vycouvat není proč
Ad LN 19. 6.: Jsem pro Evropu. Jinou
Po nečekaném převratu v roce 1989 jsme považovali začlenění do EU za další nesplnitelný sen, a když se tak stalo, byl vstup do této vytoužené organizace provázen skeptickými výhradami. Prosperita EU je založena na řadě nutných mezistátních omezení a reorganizací výroby či pěstování plodin. To jsou však porodní bolesti provázející každý vývoj. Většina členů EU chápe, že směřování k dokonalému soustátí vede jen přes schopnost a zasvěcenost jejich zastupitelů. Reaguji tímto na pesimistické ladění dopisu B. Smutného, který radí z EU zavčas „vycouvat“. Kdyby tak kdysi uvažovaly četné americké státy, neměl by svět nejmocnější a nejdemokratičtější zemi - USA. Jan Roman, Brno
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
