Ad LN 24. 6.: FT: Frakce je „skličující chyba“
Plně se ztotožňuji s názorem deníku Financial Times, že ustanovení euroskeptické frakce v Evropském parlamentu je skličující chyba, a to nejen konzervativců Davida Camerona, ale i nových europoslanců ODS. Přece nemohlo ujít Topolánkově pozornosti, že na seznamu kandidátů ODS voliči přesunuli pořadí v neprospěch notorického euroskeptika Zahradila. Mezi voliči ODS je většina proevropská, jak potvrzují i všechny průzkumy. Topolánkův vývoj od doby, kdy pro něj proevropská smlouva byla „shit“, dával naději, že tito voliči budou jeho stranu podporovat na podzim, alespoň jako při nedávných volbách do EP. To, že nově zvolení poslanci ODS skočili hned „jako jeden muž“ do de facto klausovského tábora, je pro mne, a jistě pro mnoho podobně smýšlejících, velkým zklamáním a nahrává zásadním způsobem oponentům ODS.
Radmil Höschl, Praha
Maturitní síto
Ad LN 24. 6.: Účet za maturity: čtvrt miliardy
Vzhledem k tomu, že existují střední školy různého druhu, nejen co do profesního zaměření, ale hlavně co do kvality výuky, bude státní maturita zárukou určité úrovně vzdělanosti. Ale na druhou stranu by se mohla stát i určitým sítem, které by vyřadilo ty „střední“ školy, jež nejsou schopny potřebnou úroveň zajistit. Ty nechť třeba existují dál, ale nemohou být zakončovány maturitou. Obávám se, že právě tyto školy, resp. jejich studenti brojí proti zavedení státních maturit.
Milan Bednář, Plzeň
Mašínové by v Polsku byli národní hrdinové
Ad Orientace LN 20. 6.: Svědomí Mašínů
Podle Petra Zídka z LN bude v budoucnu spor o Mašíny mnohem více sporem o českou společnost v prvních postkomunistických letech než o odboj v 50. letech. S tím lze souhlasit jen do určité míry.
Ale česká postkomunistická společnost je produktem 40 let trvajícího komunistického režimu, který měl zejména v době, kdy bratři Mašínové uskutečnili svoji akci, obrovskou podporu obyvatelstva.
V roce 1949 měla komunistická strana 2 670 000 členů, z toho jen 400 000 na Slovensku. Bylo to neuvěřitelných 22 procent z celkového počtu obyvatel. V plzeňské Škodovce bylo z 27 tisíc zaměstnanců 14 tisíc v KSČ. V KSČ byl tehdy každý třetí Čech. To je absolutní světový rekord, v žádné komunistické zemi nepřekročil počet členů totalitní strany 10 procent. Proto byly obavy z prozrazení každé protikomunistické akce opodstatněné. Když se některým vězňům koncentračních táborů podařil útěk, byli okamžitě udáni prvními lidmi, které na útěku potkali. Tato dobrovolná masová kolaborace s komunistickým režimem neměla obdoby v žádné další ze zemí ovládaných z Moskvy. Odsuzovat dnes bratry Mašíny za to, že na útěku zabili několik komunistů, a současně neodsoudit tuto masovou podporu totalitního režimu je pokrytecké.
Místo toho, abychom jejich čin vykládali jako ospravedlňující pokus o odboj proti komunistickému režimu a byli hrdi na to, že se v tom národním marasmu našla alespoň hrstka odvážných jedinců, pokrytecky je odsuzujeme. Současný polský premiér řekl pro český tisk, že v Polsku by tito bratři měli pomník v každé vesnici. Petr Zídek má pravdu. Spor o bratry Mašíny se již dnes stal sporem o českou postkomunistickou společnost a její charakter. Že jim Václav Klaus již po několikáté odmítl udělit vyznamenání navržené Senátem, vypovídá více o něm samotném než o bratrech Mašínech.
Jeho rétorika o svobodné společnosti tím dostává vážnou trhlinu. Kdyby totiž svoje proklamace o svobodě myslel vážně, ani chvilku by neváhal udělit vyznamenání bratřím Mašínům. Ti totiž jen navazovali na odkaz svého otce, hrdiny protinacistického odboje podplukovníka Mašína, který jim v dopise z nacistického vězení před popravou kladl na srdce, že boj za svobodu by měli brát stejně vážně jako on.
Mgr. Jiří Kubík, Plzeň
Žárovky? Obávat se nepohodlí není nutné
Ad LN 20. 6.: Zavřete oči a uspoříte
Rád bych stručně reagoval na článek producenta Jakuba Horáka.
V principu plně souhlasím s přístupem, že ekonomická motivace k využívání různých výrobků nebo odrazování od jejich využívání s ohledem na životní prostředí je lepší než prostý zákaz prodeje určitých výrobků. Na druhou stranu v případě klasických žárovek jde nejenom o mimořádně neefektivní výrobek, ale rozhodně i o výrobek, pro který existuje dostatek náhrad, takže není nutné se obávat jakéhokoliv nepohodlí vyplývajícího z využívání jiných světelných zdrojů.
Pokud někdo z nějakých důvodů nerad využívá úsporné kompaktní zářivky, nemusí se obávat, že pro svou domácnost nebude moct najít kvalitní světelné zdroje poskytující příjemné světlo. Na trhu jsou totiž k dispozici i halogenové žárovky se stejným závitem E27 a E14, stejným tvarem a stejnými rozměry, jako má klasická žárovka. Tyto halogenové žárovky mají ale o 30 a v některých případech až o 50 procent nižší spotřebu energie a dvakrát delší životnost než klasická žárovka. Mají okamžitý náběh, jsou stmívatelné, mají neomezený počet spínacích cyklů a barvu světla mají prakticky identickou s klasickou žárovkou.
Pokud tedy někdo nerad využívá úsporné zářivky (s jejich 70-80procentní úsporou energie a 3-15krát delší životností), může se plně spolehnout na halogenové žárovky a jejich 30-50procentní úsporu energie a dvakrát až třikrát delší životnost.
Juraj Krivošík, ředitel SEVEn (Středisko pro efektivní využívání energie)
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy
