Ad LN – Orientace 6. 2.: To jsou k nám hostky
Pan Martin Havlík v zamyšlení nad příručkou Kultura genderově vyváženého vyjadřování konstatuje, že zaveden,,rodové rovnosti“ v češtině brání ukotvení tří rodů v řeči pomocí různých sad koncovek atd. Na rozdíl od autora citovaného článku nevidím v rodech překážku zavedení absolutní pohlavní korektnosti. Dohady se ženami o rodové koncovky můžeme rázně utnout důsledným zavedením neutrálního rodu středního. V čele státo by pak sedělo prezidento a redaktorka Anička Nováková by se už nemusela do krve hádat s jazykovou korektorkou, že si nepřeje být Nováková, ale Novák, protože by byla Nováko. Její manžel by byl také Nováko. A až do místnosti vstoupí feministka, nezeptáme se:,,Kdo to přišel?“ (maskulinní) ani:,,Která to je?“ (sexistické), ale korektně:,,Co to přišlo?“ Připadá vám to směšné? Ale vždyť hyperkorektnost je k smíchu.
Řeč má naštěstí velkou samočisticí schopnost a přirozeně se zbavuje nesmyslů. Proto zmizela čistonosoplena, rasmen (závodník, od anglického race man) i chozrasčot. Mateřský jazyk (hleďme, další ústrk, jak k tomu přijdou otcové) by měl lahodit všem, kdo ho používají. Pokud většina žen usoudí, že jim současná pravidla pravopisu křivdí, měli bychom je změnit. Má-li být taková úprava životaschopná, musí dostát nejen požadavkům pohlavní vyváženosti a praktické použitelnosti, ale především musí být krásná. Vždyť kdo by stál o ošklivou řeč? Panem Havlíkem zmíněná host – návštěva skloňovaná dle vzoru kost dle mého laického názoru estetickým požadavkům vyhovuje, zatímco v některých kruzích módní hostka má půvab rakovinného nádoru.
Ivan Větvička, Praha
Statečný reportér
Ad LN – Orientace 13. 2.: Příběhy z periferie republiky
Vzpomínka na Michala Mareše mi vybavila dobu po válce, kdy mně jeho reportáže v Dnešku o zločinných přehmatech hlavně v pohraničí formovaly světonázor. My, kteří jsme tuto poválečnou éru prožívali, trápili jsme se bezmocí nad tehdejšími zlořády – ať už šlo o rozkrádání státního majetku, nebo nelidskosti kolem divokého odsunu Němců. Stateční reportéři jako Michal Mareš byli tenkrát zdravotní liškou našeho veřejného života a dík patří Peroutkovi, že věnoval prostor v Lidových novinách i v Dnešku jeho psaní. Těší mě ocenění jiné, charakterově silné sortě komunistů. Patřil k ní například i Bohuslav Brouk. Ten vystoupil z KSČ po vyjádření vlivného člena strany, že demokracie u nás by byla uchována jen při existenci ostatních stran.
Jan Roman, Brno Opravy a upřesnění V článku o zavražděném českobudějovickém hudebníkovi a skladateli Pavlu Malhockém (Budějovicemi otřásla vražda skladatele, LN 12. 2., strana 4) jsme jméno oběti nesprávně napsali jako „Malhotský“. Nedopatřením bylo navíc jeho jméno chybně uvedeno i v Nekrologu (strana 24) psaném Janem Rejžkem, který přitom v původní verzi svého příspěvku uváděl správnou verzi. Všem se omlouváme.
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
