Ad LN 8. 3.: Paroubek: Sport ať platí firmy
Řeč páně Paroubka ve třetím odstavci („Když se podívám na jejich obří zisky, nic proti tomu, je to dobře, ale myslím, že je potřeba, aby působila regulace...“) mi silně připomněla Jakešovu řeč na Červeném Hrádku z července 1989: „... žádnej z nás nebere takový platy jako oni berou! Taková Zagorová - je to milá holka, všechno, ale už tři roky za sebou bere 600 tisíc korun...“!
Apak že nejsou vzory! Proč si tolik lámat hlavu s Janotovými balíčky? Sáhnem do cizí kapsy a je vystaráno. Jaroslav Horáček, Nový Bor
Nálet na Drážďany byl nezbytný
Ad LN 17. 2.: Drážďany, Nagasaki a naše pokrytectví
Autor úvahy o náletu na Drážďany, farář českobratrské církve Jan Kašpar, se domnívá, že zničující nálet na Drážďany v únoru 1945, byl pomstou Angličanů za Coventry a Londýn, bylo to prý „zločinné jednání vítězů, kteří ovládli nebe“ ve chvíli, kdy „válka v Evropě byla již rozhodnuta“. Jako současník oné doby musím protestovat. Ačkoliv z dnešního historického pohledu se válka v Evropě již chýlila ke konci, nacistická zvěrstva pokračovala. A v plánu byla další. Z Prahy ještě odcházely transporty židovských obyvatel Protektorátu Čechy a Morava do Terezína, na pochodech smrti byli pobíjeni a umírali vysílením ubozí vězni, mezi nimi zůstal neznámo kde i geniální malíř a spisovatel Josef Čapek.
Co však bylo nejpodstatnější: na utajeném místě pracoval vědecký tým pod vedením laureáta Nobelovy ceny Wernera Heisenberga s jáchymovským uranem na vývoji německé atomové bomby, kterou by Hitler zcela jistě neváhal použít proti jakémukoli nepřátelskému cíli, a vůbec by se neohlížel na to, že by jejím smrtícím účinkem bylo postiženo civilní obyvatelstvo. Lidice v té době se už staly symbolem nacistické zvůle.
Viděno z tohoto - a jedině správného, protože válečnického - úhlu (jiný na válku není možný), byl nálet na Drážďany jedním z pokusů přimět protivníka k poznání, že jedině co nejrychlejší kapitulace může zabránit vymazání Německa z mapy světa. Ostatně v Americe byly již hotovy plány, co udělat s Německem po válce. Jedním z nich bylo tuto válkychtivou zemi zplanýrovat a její obyvatelstvo odevzdat na staletí agrárnímu osudu. Autoři tohoto plánu by se tak zbavili německého průmyslu, a tím nejen konkurence, ale také možnosti zneužít tento průmysl pro další válku.
Pan farář to jistě svým příspěvkem myslel dobře. Horší je, že chca nechca se zařadil do řady těch, kdo chtějí tímto způsobem exkulpovat nacismus a pokračovat v jeho praktikách. Dnes už je k dispozici na téma leteckých náletů na Německo dosti literatury. Jedna kniha se soupisem všech náletů na německá města vyšla i česky: J. C. Grayling, Obklopeni mrtvými městy. Možná, že ji pan farář někde zahlédl a dal se jí inspirovat. Alexej Kusák, člen Obce spisovatelů, Praha
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
