Ad LN 17. 4. a 24. 4.: Díky summitu v Praze uvidí dceru; Česko prohrálo soud o výchovu dítěte
Dva články týkající se mezinárodních únosů dětí jedním z rodičů z poslední doby, tj. případ syna Američana T. Macreadyho a jeho české manželky a dcery Zdeňka Hromádky a jeho ruské manželky, jenom potvrzují velmi naléhavou potřebu neprodleně revidovat složku Haagské dohody, týkající se občanských stránek mezinárodních únosů dětí.
Tento svůj názor jsem vyslovil na půdě Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí v roce 2000, poté co jsem zjistil, že mi tato instituce a mezinárodní dohoda, o niž se tato instituce opírá, naprosto nebyla schopna pomoci ve věci únosu mých dětí mojí americkou manželkou do USA.
A tak nadále pokračují případy, jejichž řešení jsou zcela neuspokojivá, jako např. shora zmíněné případy. Dovedu si představit agonii pana Zd. Hromádky, neboť podobnou agonií jsem procházel sedm let, během nichž jsem vedl každodenní urputný boj se domoci styku se svými dětmi, bohužel po celou tu dobu bezvýsledně, což bude zřejmě mít doživotní negativní následky obzvláště pro moje děti, ale i pro mne.
Dosavadní nedostatečná forma této mezinárodní dohody a ošetření záležitostí mezinárodních manželství mají také celospolečenské negativní následky, jako např. to, že z peněz daňových poplatníků pak naše republika platí značné částky za prohrané soudní spory, jako v případě pana T. Macreadyho. Na vině je také nepřímo neochota zaměstnanců Úřadu pro mezinárodně právní ochranu dětí vis-a-vis International Center for Missing & Exploited Children.
Na závěr bych jen podotkl, že se nedivím panu Jiřímu Fialovi, že byl dohnán k činům jako blokování vchodu státního zastupitelství v Nymburku, protože kvůli neochotě úředníků takových institucí udělat změny v zastaralých zákonech, systémech a přístupu přivádí poškozené k zoufalství, a někdy tudíž až nevyhnutelné zlosti.
Rostislav Čuhel, rcuhel@volny.cz
Ještě k případu Karla Lukase
Ad LN 30. 4.: Profesor Hájek závěry pitvy neupravoval
Dovoluji si reagovat na příspěvek Jiřího Štefana. Prof. Hájek prováděl v roce 1949 na žádost Státní bezpečnosti pitvu plk. gšt. Karla Lukase, legionáře a účastníka druhého zahraničního odboje, který se jako bývalý důstojník čs. armády na Západě stal nepohodlný komunistickému režimu (zdá se přitom, že značnou roli hrál také zájem o jeho majetek - luxusní auto, které si přivezl z USA, kde v letech 1944-1947 působil jako vojenský atašé) a byl v březnu 1949 StB zatčen. Závěr pitevního protokolu zněl, že Lukas zemřel na edém plic.
S výsledkem pitvy ovšem ostře kontrastuje tvrzení jeho bratra MUDr. O. Lukase (a také dalších svědků), kterému se společně s manželkou podařilo prohlédnout si mrtvé tělo Karla Lukase: „...kustod vyhověl naší žádosti a ukázal nám mrtvé tělo mého bratra. Řekl nám, že měl zcela rozbitá záda a poškozené ledviny. Manželka odhrnula z bratrova těla roušku, která je zakrývala, a na levé straně těla bylo vidět na celém levém boku v oblasti kyčelního kloubu velmi rozsáhlou krevní podlitinu a na levé paži rozšklebenou tržnou krvavou ránu jdoucí téměř po celé délce paže od ramenního kloubu k loketnímu.“
Karel Lukas se těsně před zatčením vrátil z lyžařské túry ve Vysokých Tatrách ve výborném zdravotním stavu a rentgenové prohlídce plic a srdce v ordinaci svého bratra se podrobil jen neochotně. Nález byl naprosto v pořádku a MUDr. O. Lukas vyloučil, že by za dva měsíce jeho bratr zemřel na edém plic.
doc. PhDr. Jiří Friedl, Ph. D., Historický ústav AV ČR, pobočka Brno
Nevolte populisty!
Ad LN 29. 4.: Přemluvte vnoučata
Předesílám, že je mi 73 let a ještě před rokem jsem pracoval. Byl bych k nám „dědkům a babkám“ ještě mnohem surovější. Řekl bych: Vám, senioři, zbývá na tomto světě 5, 10, maximálně 20 let, vašim dětem 30 až 50 let, vnučkám a vnukům 50 až 90 let. Chcete, aby vaši potomci spláceli dluhy, které jste vy nadělali, když jste volili populisty? Důchodci, uskrovněte se v zájmu svých potomků a volte kohokoliv, jen ne populisty! Pamatujte, že jejich heslo je: „Nikdo vám nemůže dát tolik, co já vám mohu slíbit.“ Vladimír Masák, Praha
A co také poradit!?
Ad LN 29. 4.: Přemluvte vnoučata
S panem Rejžkem nelze než souhlasit. Mohl však také trochu poradit! Což tak pozvat před kameru důchodce, státní zaměstnance, nezaměstnané, ale též živnostníky a podnikatele dnešního Maďarska. Položme jim jednoduchou otázku. Jak se cítí dnes s polovičním důchodem, platem, výdělkem? S poloprázdnou peněženkou? Jaké chyby udělali s podporou svých socialistických vlád v minulosti a co si o svých chybách myslí dnes?
Josef Starý, Čtyřkoly u Čerčan
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 - Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
