Ad LN 29. 9.: Klaus: Schwarzenbergovi nevěřím...
Pane Schwarzenbergu, nepřipisujte šmahem opatrný postoj pana prezidenta vůči katolické církvi a šlechtě údajnému vlivu Zdeňka Nejedlého. Vzpomeňte si raději na první republiku, která při posilování svéprávnosti občanů sesadila katolickou církev z privilegované pozice. Díky zákonům z let 1918–1920 byla část jejího majetku obstavena. Mnoho občanů již více nebylo nuceno k účasti na církevních oslavách, nadále nebyla pak kontrolována ani docházka gymnazistů na nedělní katolické bohoslužby. Rovnoprávnost občanů posílil i zákon 61/1918 Sb. z 10. 12. 1918, jímž bylo zrušeno šlechtictví, výsady a tituly.
Po tzv. sametové revoluci probíhají změny, které jako by chtěly rovnoprávnost občanů a další vymoženosti zrušit a zemi navrátit ne k první republice, ale před rok 1918 anebo k tzv. druhé republice 1938–39 Emila Háchy a Rudolfa Berana. Tomuto kurzu svým vlivem velice napomohl Václav Havel. Při samotných velkých lidových demonstracích v roce 1989 však ještě mluvil jinak.
Zdeněk Zacpal, překladatel
Jak levně do Bavor
Ad LN 5. 10.: Busem, či Kafkou?
Pan Petráček má ve své poznámce pravdu, cesta s „Kafkou“ bývá často hrozná, sám ji absolvuji nejméně jednou měsíčně. Ta cesta by nebyla sama o sobě tak strašná, ale ČD nasazuje nepohodlné a staré vagóny a pak – je to šest hodin.
Ale v jedné věci se autor mýlí, už dnes může, co se týče ceny, vlak na této trati dobře konkurovat autobusu, který není tak levný, jak vypadá. Stačí si koupit v Praze na vlak jízdenku do Furth im Wald za zhruba 200 korun, záleží na tom, jestli máte průkazku na slevu, či ne. Ve vlaku si poté můžete zakoupit od průvodčího na německém území jízdenku Bayern Ticket za 20 eur a bez příplatku (tedy 490 Kč), s níž můžete jet kamkoliv, třeba až na Bodamské jezero nebo do Ulmu. Současně nemusíte v Mnichově kupovat žádnou jízdenku na veřejnou dopravu, můžete tam jezdit až do hluboké noci čímkoliv, S-Bahn, U-Bahn, tramvají či vlakem, to je v ceně Bayern Ticket.
U průvodčího se normálně v Německu nesmí kupovat jízdenka, v tomto vlaku ale ano, neboť na této štrece nejezdí Deutsche Bahn, ale soukromá společnost Arriva a ta to povoluje bez přirážky. Pokud jste na cestě s někým, kupte Bayern Ticket pro skupinu za 28 eur (690 Kč), to platí až pro pět osob!
Škoda, že ČD nekoupila německé vagóny, jak o tom uvažovala. Izraelská železnice byla v tomto smyslu chytřejší, tam operují pohodlné dvouposchoďové vagony z německého Görlitzu a cesta po Izraeli vlakem je tak příjemná a současně levná, že můžeme ve střední Evropě jen závidět. Jezdím tak po Izraeli každý rok a na vlak se těším, navíc pravda, ty vzdálenosti jsou tam krátké.
Myslím, že autobusy na této trati do Mnichova skončí, až bude vylepšené spojení železniční. Do Mnichova se taky dobře létá, což časově vyjde jako autem, ale je to pohodlnější než vlakem nebo autobusem.
Peter Barton, ředitel Sudetoněmecké kanceláře v Praze
Hřích paní Vesecké
Ad LN 4. 10.: Vyšetři a padni
„Problémem“ paní Vesecké není kauza justiční mafie, nýbrž samotné důvody, proč je takto označována. Média z nepochopitelných důvodů ignorují, že důvod tkví v porušení zákona paní státní zástupkyní. Je známo, jak Nejvyšší státní zastupitelství jednalo v kauze Čunek. Pokud bychom nahlédli do zákona o státním zastupitelství, zjistili bychom, že takovéhoto jednání se NSZ nemůže dopustit.
Paragraf 6 (1) Soustavu státního zastupitelství tvoří Nejvyšší státní zastupitelství, vrchní státní zastupitelství, krajská státní zastupitelství a okresní státní zastupitelství; v době branné pohotovosti státu také vyšší a nižší polní státní zastupitelství.
Paragraf 12d (3) Nejblíže vyšší státní zastupitelství může odejmout věc nejblíže nižšímu státnímu zastupitelství a vyřídit ji samo též tehdy, je-li nejblíže nižší státní zastupitelství nečinné nebo se v jeho postupu vyskytují nedůvodné průtahy.
Pokud si tedy dáme dohromady jedna a jedna, zjistíme, že NSZ nemůže přikazovat případ odebraný okresnímu státnímu zastupitelství. V takovém případě jedná NSZ mimo svou působnost. Nechci nejvyššího státního zástupce, který nerespektuje zákon.
Alexandr Deniš, alex55@tiscali.cz
Co teď s tím?
Ad LN 4. 10.: Napravme poválečnou nespravedlnost
K článku Jana Rychlíka přistupuji jako příslušník generace, které se klade za vinu prosazování Němců po válce. Shoduji se s ním, že odveta našich lidí byla často nepřiměřená a že byly a jsou důvody se za způsoby jejich vypuzení z naší vlasti stydět. Jako existovala řada slušných Němců nesouhlasících s řáděním nacistů, bylo i mezi námi mnoho těch, kteří volali po spravedlivém soudním potrestání. Ač sám postižen nucenou emigrací ze zabraného území, tehdy radostně okupovaného soukmenovci, odmítal jsem účast v těchto mstících avantýrách. Oba jsme zajedno: poválečné paušální potrestání nebylo spravedlivé řešení. Co však teď s tím? Máme věřit, že oni mají mít větší naději dostat náhradu za opuštěné majetky a my, ač nezatíženi válečnými zločiny, máme čekat na náhradu za zanechané vlastnictví na Podkarpatské Rusi navěky? Každé zlo je pro nějaké dobro, říká se. Poválečná spojenecká trojka stávající uspořádání posvětila a – jak prohlásil vysoký německý činitel – odsunem německé menšiny z ČSR byl eliminován pravděpodobný budoucí sud prachu v poválečné Evropě.
Jan Roman, Brno
***
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce
