Ad LN 11. 10.: Nové znění přísahy: Izrael je židovský
Izrael se stal od svého založení v roce 1948 židovským státem a zůstane jím i nadále. Zpochybňovat tento fakt znamená posouvat mírová jednání před „bod nula“. Nikdo dnes nezpochybňuje, že členové Ligy arabských států jsou státy arabskými. Nikdo dnes nezpochybňuje, že Česká republika je státem českým.
Izrael tedy bude nadále státem židovským i se svými arabskými občany, kterým mimochodem poskytuje taková demokratická práva, o jakých se lidem v arabských státech může jenom zdát.
Palestina se samozřejmě bude definovat jako stát arabský a nebude to znamenat, že tam nemohou žít občané nearabského původu. Žel, v Palestině platí trest smrti pro Palestince, kteří prodají půdu Židovi. V Gaze dnes nežije žádný Žid, kromě zajatce Gilada Šalita. Palestinci pro vlastní traumata zatím nebyli schopni nahlédnout na práva a utrpení druhé strany. Domáhají se práva návratu pro 300 tisíc svých uprchlíků z roku 1948. Nevidí však 900 tisíc židovských uprchlíků vyhnaných z arabských zemí v témže roce. Těm právo na návrat také nikdo neumožní.
Žel, východiska, které nám v Evropě připadají nezpochybnitelná, jsou na Blízkém východě stále nesamozřejmá a především Izrael je musí opakovat s využitím nadpozemské trpělivosti.
MUDr. Vít Šlechta, Libštát
Nekonečno není piknik
Ad LN 13. 10.: Rabín na Foru
Proč si pan Peňás bere do pera víru mých předků a několik tisíciletí snah o zprostředkování a pochopení nepojmenovatelného srovnává s eklektickým piknikem módních myslitelů? I pro toho nejposlednějšího „pačesatého“ žida je otázka Boží přítomnosti (jak to pan Peňás nazývá) tou nejméně odtažitou a nejvíce žitou otázkou, která dává celému jeho životu příběh, smysl a řád – a to ať už jsou odpovědi jakékoliv. Při vší úctě Václav Havel věru není ten, kdo každým svým skutkem zvěstuje cestu. A kdybychom měli zůstat u laciných a kulhajících srovnání, tak ani falešných Mesiášů nebylo málo. Spravedliví jsou ti, kteří poznají, u kterých dveří mají čekat a koho pozvat dál. Proč pan Peňás implikuje, že právě pačesatí lidé jsou poněkud méněcenní a musejí si počkat, až jim nějaká ta moudrost spadne na hlavu, to už nechávám zcela na něm. A nadsázka je dobrá jen v případě, že neuráží ty, které chtěla vyzdvihnout.
Barbora Sengrová, Praha
Dobrá práce
Ad LN 12. 10.: Habermannův lynč a národní sebebičování
Jako pamětník národnostních poměrů v předválečném pohraničí i za tzv. protektorátu bych chtěl s obsahem tohoto článku vyjádřit naprostý souhlas. Autorův objektivní přístup k popisovaným událostem, u nás často jednostranně zkreslovaným, si zaslouží uznání a dík. Doc. PhDr. Jiří Felix, CSc., Praha
Dopisy jsou redakčně kráceny. Své příspěvky posílejte do rubriky Názory na adresu LN, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 – Smíchov nebo e-mailem na adresu dopisy@lidovky.cz. Nezkrácené znění dopisů a další ohlasy čtěte na www.lidovky.cz/dopisy.
Názory na této straně nevyjadřují stanovisko redakce