„Nejméně tři miliony z toho tvoří nedoplatky za úsek dálnice D11 u Poděbrad na mýtné bráně, která neexistuje. Nebyl tak jasně označen další placený úsek,“ uvedl Martin Špryňar, generální tajemník sdružení Česmad Bohemia, které zastupuje tuzemské dopravce.
Česmad dopravcům doporučil, aby vymáhané částky zaplatili, podpoří však několik vybraných firem, které se budou se státem soudit.
„Chceme, aby mýtné za neexistující bránu bylo vráceno. A ještě tento týden podáme podnět na antimonopolní úřad kvůli zneužívání dominantního postavení provozovatele mýtného systému a kvůli vytváření nerovných podmínek na trhu,“ dodal Špryňar.
Za zneužití dominantního postavení považují dopravci fakt, že ŘSD má na vymáhání poplatků lhůtu čtyř let, kdežto dopravci mají na reklamace jen šedesát dní. Navíc nemají k dispozici online přehled svého účtu, nemohou tedy bezprostředně zjistit, zda něco nedluží.
K narušení rovných podmínek na trhu dochází tím, že ŘSD vymáhá nedoplatky pouze od tuzemských dopravců, protože u zahraničních není schopno zjistit majitele kamionu.
ŘSD odhaduje, že od zahájení provozu mýtného v roce 2007 do roku 2009 dluží tuzemští dopravci na mýtném sto milionů korun, stejně tolik dluží i zahraniční dopravci.
Pokračování na straně 16
Dokončení ze strany 13
Dálnice jsou v Česku rozdělené na dvou- až pětikilometrové úseky oddělené mýtnými branami. Pokud kamion pod branou projíždí, jeho palubní jednotka (OBU) pípne a zabliká. Tím dává signál, že kamion vjíždí do dalšího placeného úseku dálnice. Pokud OBU při průjezdu branou signál nedá, musí řidič sjet z dálnice na nejbližší čerpací stanici, která je takzvaným distribučním místem pro mýtné, a tam závadu opraví.
Na dálnici D11 u Poděbrad stojí mýtná brána jen ve směru od Prahy. Ve směru na Prahu brána u jednoho dálničního úseku chybí, často tudy totiž projíždějí nadměrné náklady. Řidiče tady nic neupozorňuje, že vjíždí do dalšího placeného úseku. Elektronický mýtný systém za tento úsek žádné mýtné nepředepsal, proto dopravci nic neplatili.
Teprve od druhé poloviny roku 2008, kdy se na nesrovnalost přišlo, systém automaticky průjezd neoznačeným úsekem dálnice započítává na konto dopravce. Dopočítal ale i poplatky za rok 2007 a první polovinu roku 2008, které nyní Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) vymáhá. Pro firmy to jsou desetitisíce korun, celkem více než tři miliony.
Dopravci vymáhané částky zaplatí, větší firmy se ale o jejich vrácení budou se státem soudit.
Podle vyhlášky o mýtném jsou dopravci povinni znát všechny mýtné úseky v zemi. Tím argumentuje Martina Vápeníková, mluvčí ŘSD. Podle ní měli řidiči v místě, kde mýtná brána chybí, z dálnice sjet a chybějící úsek zaplatit na nejbližší čerpací stanici.
„To v praxi není možné. Při frekvenci několika tisíců kamionů denně by čerpací stanice byla permanentně zahlcena, docházelo by k přerušení dopravy a značným časovým prodlevám. Přitom plynulost dopravy byla hlavním argumentem ministerstva dopravy při zavádění elektronického mýtného systému,“ uvedl Martin Špryňar, generální tajemník sdružení Česmad Bohemia.
Podle Špryňara je vymáhání nedoplatků mýtného advokátní kanceláří Němec, Bláha & Navrátilová zbytečné. „ŘSD má v podmínkách, že v případě nezaplacení mýtného vypne řidiči palubní jednotku. Pak by dopravce zaplatil, protože jinak by na dálnici nemohl. Nebyl důvod, aby vymáhání ŘSD zadalo advokátní kanceláři bývalého ministra spravedlnosti,“ dodal Špryňar.
Za vymáhání nedoplatků mýtného zaplatí ŘSD celkem 60 milionů korun. Firma BSP Lawyer Partners a Němcova kancelář dostanou za vytvoření informačního systému 39,5 milionu, advokátní kancelář pak za šest let vymáhání nedoplatků dalších 20,5 milionu korun.
Mýtné platí v Česku nákladní vozidla na 1300 kilometrech dálnic a silnic prvních tříd, loni se vybralo 6,6 miliardy korun. Od letoška se průměrné mýtné zvýšilo o čtvrtinu na pět korun za kilometr. V mýtném systému je nyní zaregistrováno 547 700 aut.
