Prý se nejdříve dobuduje silniční síť a teprve pak železniční (Bárta obejde radnice kvůli obchvatům, LN 14. 12.). A říká se tomu dopravní superkoncepce. Já bych to nazval spíše superpitomostí. Jak se pozná, kdy už je silniční síť dobudována, když se buduje nepřetržitě už někdy od středověku? A to už tehdy tu byla jakási síť zemských stezek. Bude snad nějaký seznam, tady nová silnice, tady a tady, a pak dost? Vy ostatní choďte po těch stezkách.
I kdyby snad takový seznam existoval, před politickým tlakem stejně neobstojí. Podobně jako seznam ministrem Bártou před nedávnem zastavených dopravních staveb, které se jedna po druhé zase rozbíhají. Stejně tak by to dopadlo s jakoukoliv koncepcí, která by řekla, že je na příštích deset, dvacet či kolik vlastně let definitivně dostavěno. Kdyby se mělo opravdu takhle při dobudování silniční a železniční sítě postupovat, přišla by na tu druhou řada až někdy v době, kdy si už pouze prehistorici a archeologové vzpomenou, že snad kdysi dávno u nás něco takového existovalo.
Automobilové lobby by to jistě nevadilo. Ono to vypadá, jako by ta superkoncepce byla dělána spíš pro ni než pro lidi, kteří by rádi využívali jak moderní železniční, tak silniční dopravu. Kteří ji (světe div se!) často kombinují. Ceny benzinu a vůbec náklady na provoz auta rostou, mnozí automobilisté znovu objevili železnici, zjistili, že se jim vyplatí dojet autem na nádraží a dál pokračovat vlakem. A tak ta nová ministerská vymyšlenost, odklad modernizace železnice, nakonec poškodí i ty, kterým se možná chtěla podbízet. Nenabídne jim srovnatelně komfortní dopravní alternativu, uměle tak ovlivní jejich rozhodování. Možná s tragickými následky. I na těch nejmodernějších silnicích se totiž umírá mnohonásobně častěji než na železnici.
***
Jak se pozná, kdy už je silniční síť dobudována, když se buduje už někdy od středověku?
O autorovi| Miroslav Hudec, psycholog
