NEW YORK Ekonomická krize stále ještě neodezněla. Manažeři velkých nadnárodních firem se už ale dožadují zvyšování platů a vyplácení odměn.
Nejčerstvějším příkladem je americká banka Goldman Sachs, která si na první pololetí tohoto roku vyhradila ze zisku na mzdy a osobní ohodnocení svých zaměstnanců 11,3 miliardy dolarů. Meziročně se tak jedná o třiatřicetiprocentní nárůst. Pokud bude banka podobným způsobem postupovat i ve druhé polovině roku, vyplatí v průměru 770 tisíc dolarů proti loňským 553 tisícům dolarů každému ze svých 29 400 zaměstnanců. Podle výsledků za letošní druhé čtvrtletí, které pátá největší banka ve Spojených státech v pondělí zveřejnila, zaznamenala čistý zisk 3,44 miliardy dolarů (skoro 64 miliard korun), což je meziroční nárůst o téměř 65 procent. Bance se tak podařilo v červnu splatit celou mimořádnou pomoc americké vlády ve výši deset miliard dolarů.
„Přestože trhy stále zůstávají křehké, pomohlo nám zlepšení finančního trhu a zlepšení služeb, které nabízíme klientům,“ komentoval finanční výsledky generální ředitel Goldman Sachs Lloyd Blankfein.
Státní podnik AIG chce rozdat stovky milionů Další z amerických firem, které chtějí v současnosti vyplatit svým manažerům milionové odměny, je pojišťovací gigant AIG. Tu podobně jako Goldman Sachs musel zachraňovat stát, který výměnou za pomoc ve výši 180 miliard dolarů získal čtyři pětiny firmy.
Vedení pojišťovny v současnosti vyjednává o vyplacení bonusů managementu s Kennethem Feinbergem, který byl prezidentem Obamou pověřen dohledem nad odměnami v sedmi firmách čerpajících státní pomoc.
Pojišťovna má tento týden vyplatit čtyřiceti vedoucím manažerům část odměn za loňský rok ve výši 2,4 milionu dolarů. Již dříve veřejnost pobouřila skutečnost, že firma hodlá vyplatit bonus 235 milionů dolarů pracovníkům v divizi finančních produktů, zodpovědným za obchody, které přivedly pojišťovnu na pokraj bankrotu.
AIG celkem slíbila vyplatit za loňský rok na odměnách více než miliardu dolarů. Platby byly rozloženy do průběhu roku 2009 a firma od jejich vyplacení odmítá ustoupit. Argumentuje tím, že je smluvně vázána prémie zaměstnancům vyplatit.
AIG předpokládá, že tento krok vyvolá stejně silnou vlnu nevole jako poslední vyplácení bonusů v březnu, a proto se snaží pro svůj současný krok získat politickou podporu. V březnu chtěl vyplacení odměn vysokým manažerům zabránit i americký prezident Barack Obama, když pověřil ministra financí Timothy Geithnera, aby prozkoumal všechny zákonné možnosti, jak zabránit výplatě prémií.
„Za těchto podmínek je těžké pochopit, jak obchodníci s deriváty z AIG mohou mít nárok na nějaké prémie,“ řekl tehdy americký prezident. Na nátlak veřejného mínění devět z deseti zaměstnanců AIG nakonec vrátilo vyplacené prémie v plné výši. Mezi americkými zákonodárci tehdy padaly i návrhy na zdanění odměn ve výši devadesát procent. Senátor Charles Schumer šel ještě dál, když pohrozil zaměstnancům AIG, kteří bonusy dobrovolně nevrátí, že by zákonodárci mohli přistoupit až k jejich stoprocentnímu zdanění.
Změnu způsobu odměňování vrcholných manažerů velkých firem postižených krizí neřešily pouze Spojené státy, ale i Evropa.
Podle nového německého zákona o přiměřenosti odměňování členů představenstev se vyplácení odměn odvíjí podle dlouhodobé úspěšnosti firmy. Naopak za chyby při vedení společnosti mohou část škod zaplatit manažeři z vlastní kapsy. Německé zákonodárce neobměkčil ani otevřený dopis šéfů dozorčích rad patnácti velkých koncernů. S novým zákonem na regulaci odměn a odstranění zlatých padáků přišel v březnu také australský ministr financí Wayne Swan.
