PAŘÍŽ/PRAHA To, co se léta nedařilo žádnému z francouzských prezidentů, nyní dokázal Nicolas Sarkozy. Čelný představitel Německa poprvé v historii přijel na vzpomínkovou akci konající se u příležitosti podepsání mírové dohody na konci první světové války.
Zatímco doteď bylo toto výročí pojímáno především jako oslava vítězství Spojenců, teď má být podle Sarkozyho všechno jinak. „Sešli jsme se tento listopad, abychom si připomněli nikoli vítězství jednoho národa nad druhým, ale útrapy, které byly hrozné jak na jedné, tak na druhé straně,“ citovala prezidentův proslov agentura AFP. „Francouzští sirotci oplakávali své mrtvé úplně stejně jako ti němečtí,“ připomněl. Sarkozy nastínil svoje plány už minulý rok, kdy zemřel poslední francouzský válečný veterán Lazar Ponticelli. Tehdy prezident oznámil, že by chtěl 11. listopad udělat „dnem francouzsko-německého usmíření“.
V tomto duchu se nesly i včerejší oslavy. V 11 hodin dopoledne se Sarkozy a Merkelová sešli u Vítězného oblouku, kde podle tradice položili věnec ke hrobu neznámého vojína. „Zatímco naši němečtí přátelé slaví dvacet let od svého sjednocení, zdálo se mi, že nadešel čas, abychom se sešli s Angelou Merkelovou v Paříži a společně vzpomněli na utrpení bojovníků a oslavili mír, o kterém v těžkých dobách snili,“ citoval L’Express Sarkozyho, který označil současné přátelství s Německem za „poklad“.
„Ani tři dny bez sebe“ „Francouzský prezident Nicolas Sarkozy a německá kancléřka Angela Merkelová nemohou být bez sebe ani tři dny,“ jízlivě komentoval včerejší akci týdeník L’Express ve svém internetovém vydání. Odkazoval tak na nedávné oslavy kulatého výročí pádu Berlínské zdi, na kterých nesměl Sarkozy chybět. A ani další francouzské listy se nezdráhaly příjezd Merkelové do Paříže označit jako „Líbánky pod Vítězným obloukem“. Tak se ostatně tvářili i oba politici, kteří jsou na většině fotografií zachyceni v přátelském objetí nebo se spikleneckými úsměvy. Dvojice navíc hýřila vzájemnými poklonami. Sarkozy označil přítomnost kancléřky jako „výjimečné gesto přátelství“, zatímco Merkelová vyjádřila svůj „nejupřímnější vděk“ za to, že byla do Paříže pozvána. Oba pak zakončili své projevy slovy: „Ať žije Francie, ať žije Německo, ať žije francouzskoněmecké přátelství.“
Merkelová se přitom ještě loni zdráhala na 90. výročí konce první světové války do Francie přijet, ačkoli její jméno figurovalo na seznamu pozvaných hostů. Podle tehdejšího vyjádření Elysejského paláce měla „plný diář“. Ve skutečnosti se ale mluvilo o tom, že nesouhlasila s místem konání akce. Sarkozy totiž loni uspořádal hlavní ceremonii netradičně u památníku bitvy u Verdunu, která je pro Němce vzpomínkou, na kterou nejsou příliš hrdí. „Rozzlobilo ji (Merkelovou), že Sarkozy vybral místo, které je symbolem nechvalné vojenské minulosti Německa. Důstojná akce, která se po desítky let slaví Paříži, by jí vyhovovala mnohem lépe,“ vyjádřil se před rokem do médií jeden z organizátorů akce.
Už v minulosti se objevily marné pokusy přizvat na výročí konce první světové války vysoce postaveného německého představitele. Bývalý francouzský prezident Jacques Chirac tak například musel „překousnout“ odmítnutí někdejšího německého kancléře Gerharda Schrödera. Podle médií i Sarkozyho měla být včerejší událost jakýmsi navázáním na pokusy o upevnění německo-francouzského přátelství. V této souvislosti je připomínána zejména 25 let stará schůzka francouzského prezidenta Franćoise Mitterranda a tehdejšího německého kancléře Helmuta Kohla nad památníkem obětí z první světové války u Verdunu.
***
Oba pak zakončili své projevy slovy: „Ať žije Francie, ať žije Německo, ať žije francouzsko-německé přátelství.“
Přátelství
Francouzi a Němci Jeden z projevů přátelství Francie a Německa ukázali bývalý francouzský prezident Franćois Mitterrand (vlevo) a někdejší německý kancléř Helmut Kohl. V září 1984 se sešli u památníku obětí bitvy z první světové války u Verdunu (na snímku). Nicolas Sarkozy chtěl prý pozváním Merkelové na tuto událost navázat.
