Ministr od původního záměru odstoupil, neboť se obává, že by stát a zdravotní pojišťovny vybraly výrazně méně na pojistném. O co šlo? Původně nová vládní koalice navrhovala v dohodách o provedení práce zvýšit počet hodin ze 150 na tři sta. To mělo pomoci snížit nezaměstnanost a zvýšit flexibilitu na trhu práce. „Rozšíření dohody o provedení práce na tři sta hodin, což odpovídá téměř dvěma měsícům plného úvazku, výrazně zvyšuje možnost neplacení sociálního a zdravotního pojištění. Došel jsem k závěru, že riziko je natolik vysoké, že žádné úpravy týkající se dohod o provedení práce, které měly být součástí navrhovaných změn v zákoníku, předkládat nebudu,“ řekl včera doslova ministr Drábek.
Pokračování na straně 18
Dokončení ze strany 15
Jisté tedy je, že se od prvního ledna nových podmínek týkajících se pracovních dohod nedočkáme.
Neznamená to ale, že ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek plánované změny „smete ze stolu“.
„Potřebujeme více času. Ke změně dohod dojde, ale později. Rozšíření na tři sta hodin je součástí koaliční smlouvy i programového prohlášení vlády. Pokud se na koaliční úrovni nevyjedná něco jiného, tak budu hledat cestu, jak to s co nejmenším rizikem a nejmenšími negativními dopady zapracovat do právního řádu,“ vyjádřil se Jaromír Drábek.
Vyřešit problém s nižším výběrem pojistného by podle něj mohla jedna z navrhovaných variant, která vzešla z připomínkového řízení – aby se z dohod o provedení práce platilo sociální a zdravotní pojištění. Podle Drábka je ale potřeba dořešit problém, kdy se mají peníze vybrat – zda při výplatě, nebo zda by se příjmy musely zúčtovávat každý měsíc.
Na rozdíl od dohody o pracovní činnosti nebo standardního pracovního poměru se totiž v případě ostatních dohod nemusí vyplácet pravidelná odměna měsíčně.
