Jde o bývalé plochy dávno zrušených železničních vleček, odstavných kolejí a podobně. Trnem v oku je radnici například někdejší odstavná plocha poblíž nádraží v Brně – Králově Poli, kterou dráhy pronajímají k provozu linky na recyklaci stavební suti. „Ta linka zatěžuje okolí, ale je na pozemku drah,“ poznamenal náměstek primátora Oliver Pospíšil. Podle něho je s drahami obtížnější jednání než s armádou. „U armádního majetku se dá prohlásit, že je to skutečně nepotřebné, kdežto železnice přeskupuje své zájmy, má své rozvojové projekty, které se dynamicky mění,“ poznamenal Pospíšil.
Představitelé ministerstva dopravy připouštějí, že nyní část pozemků Českým drahám vyjmou z majetku. „Půjde ale výhradně o ty, které souvisejí s provozem na železnici. Dostane je Správa železniční dopravní cesty, která má zajistit, aby provoz na železnicích mohly zajišťovat České dráhy i ostatní dopravci,“ řekl LN první náměstek ministra Jiří Hodač. Připustil, že dráhy dostaly i majetek, který s jejich činností nesouvisí: „Ten ale mají proto, aby s jeho pomocí podpořily obnovu infrastruktury.“
Soukromí dopravci, kteří chtějí provozovat železniční dopravu, však proti takovému postupu protestují. „České dráhy získaly pozemky při dělení v roce 2003 a neměly je nikdy dostat. Dopravce má být jen dopravce, a tím, že České dráhy mohou nyní obchodovat s pozemky, jsou zvýhodněny proti ostatním dopravcům,“ míní například majitel a ředitel Student Agency Radim Jančura.
Českým drahám přitom patří i pozemky, které byly železničními před desítkami let. Je to například pozemek někdejší vlečky z královopolského nádraží do bývalého „mundursdepa“, která přestala fungovat v roce 1977. Dodnes protíná městskou část Královo Pole.
„Majetek, který v tuto chvíli patří mezi tzv. nepotřebný, může v dlouhodobém výhledu opět k provozování dráhy sloužit. Navíc některé pozemky sice k provozování dráhy aktuálně již nepoužíváme, mohou však být stále v platných územních plánech vedeny jako pozemky dráhy,“ dodal Radek Joklík z tiskového oddělení drah. Majetek, který označují za zbytný, podle něho prodávají, a to i v dražbě.
Představitelé ministerstva dopravy připouštějí, že nyní část pozemků Českým drahám vyjmou z majetku. „Půjde ale výhradně o ty, které souvisejí s provozem na železnici. Dostane je Správa železniční dopravní cesty, která má zajistit, aby provoz na železnicích mohly zajišťovat České dráhy i ostatní dopravci,“ řekl LN první náměstek ministra Jiří Hodač. Připustil, že dráhy dostaly i majetek, který s jejich činností nesouvisí: „Ten ale mají proto, aby s jeho pomocí podpořily obnovu infrastruktury.“
Soukromí dopravci, kteří chtějí provozovat železniční dopravu, však proti takovému postupu protestují. „České dráhy získaly pozemky při dělení v roce 2003 a neměly je nikdy dostat. Dopravce má být jen dopravce, a tím, že České dráhy mohou nyní obchodovat s pozemky, jsou zvýhodněny proti ostatním dopravcům,“ míní například majitel a ředitel Student Agency Radim Jančura.
Českým drahám přitom patří i pozemky, které byly železničními před desítkami let. Je to například pozemek někdejší vlečky z královopolského nádraží do bývalého „mundursdepa“, která přestala fungovat v roce 1977. Dodnes protíná městskou část Královo Pole.
„Majetek, který v tuto chvíli patří mezi tzv. nepotřebný, může v dlouhodobém výhledu opět k provozování dráhy sloužit. Navíc některé pozemky sice k provozování dráhy aktuálně již nepoužíváme, mohou však být stále v platných územních plánech vedeny jako pozemky dráhy,“ dodal Radek Joklík z tiskového oddělení drah. Majetek, který označují za zbytný, podle něho prodávají, a to i v dražbě.
