Dlouhý záběr na perlící proud průzračné tekutiny, doprovázený ostrým elektronickým zvukem, zpočátku navozuje v divákovi pocit, že sleduje reklamu na novou značku vodky nebo ginu. Na konci zpomaleného záběru sledujícího proud vody jsou ale otevřená ústa a nos muže připoutaného řemeny k dřevěné desce, který se topí a všemi silami zoufale bojuje o nádech. Tak vypadá nový filmový spot, jímž organizace Amnesty International (AI) zahájila novou etapu kampaně proti waterboardingu. Jeho užívání při vyslýchání nejdůležitějších podezřelých z terorismu v minulosti přiznala americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). Tuto techniku, při níž se vyvolává pocit tonutí, CIA označuje jako „zvláštní metodu výslechů“. Podle kritiků to však není nic jiného než mučení.
Šokující spot s názvem The stuff of life od začátku května poběží v padesáti britských kinech, umístěn je i na internetových stránkách www.unsubscribe-me.org. Amnesty International chce kampaní Spojené státy přesvědčit, aby se této praxe „výslechů“ jednou provždy vzdaly. „Tohle video ukazuje, co CIA nechce, abyste viděli – tu odpornou realitu z poloviny tonoucího člověka,“ vysvětlila záměr kampaně Kate Allenová z britské pobočky AI. „Naši filmaři to při natáčení na několik vteřin vyzkoušeli doopravdy. I jen na těch pár sekund je hrozné to sledovat. A skutečnost – v tajném vězení, kde není nikdo, kdo by to zarazil – je mnohem horší,“ dodává Allenová.
Šéf CIA tvrdí: Je to účinná metoda výslechu Kongres USA na konci loňského a začátku letošního roku odhlasoval, že kontroverzní metody výslechů, včetně svlékání zajatců do naha, elektrických šoků, zastrašování psy nebo fingovaných poprav, musí zmizet ze seznamu donucovacích prostředků CIA. Prezident George W. Bush ale waterboarding za mučení nepovažuje, naopak věří v jeho účinnost. Zákon vetoval s tím, že jeho části „jsou neslučitelné s efektivním získáváním zpravodajských informací“. Pro CIA tak ani nadále nebudou platit stejná pravidla, která pro americkou armádu platí už od roku 2005.
Podle šéfa CIA Michaela Haydena bylo použití waterboardingu při vyslýchání teroristů účinné. Po útocích z 11. září 2001 byl takto „vyslýchán“ například Chálid Šajch Muhammad, který se k odpovědnosti za atentát přiznal. Díky zvláštním metodám výslechu jsou podle Haydena získávány nenahraditelné informace.
Americký odborník na metody mučení a nezávislý „protiteroristický“ poradce Malcolm Nance ale waterboarding považuje za „jasné mučení“. Britskému deníku The Independent řekl, že jeho používání při výsleších podezřelých z terorismu odsuzuje a žádá jeho zastavení.
Nance trénoval stovky amerických vojáků a vojákyň a učil je, jak různým druhům mučení odolávat. Součástí tréninku byla i „waterboardingová cvičení“.
Přestože waterboarding byl dříve často popisován jako „simulované tonutí“, podle Nance na něm nic simulovaného není.
„Používá se k tomu speciální dřevěná deska, k níž může být člověk připoután a pouta se v případě potřeby dají rychle uvolnit. Přivázána je i hlava. A to takovým způsobem, aby s ní člověk nemohl před vodou uhýbat. Hlava je navíc násilím držena v záklonu a s otevřenými ústy, takže voda pak proudí přímo do jícnu,“ popisuje metodu Nance. „Voda se lije velmi pomalu přes nos a udržuje se stálý proud. Topíte se, ale nemůžete zadržet dech. Cítíte, jak vám voda proudí dovnitř, a uvědomujete si, že vám plní plíce,“ dodává Nance. Někdy se voda lije přes kus látky či průhledné fólie, kterou je zakryt celý obličej a vyvolává se tak pomalé dušení.
Vše prý navíc probíhá pod lékařským(!) dohledem. Týmový lékař podle Nance kontroluje, „jaké množství vody je použito, a sleduje fyziologické příznaky, kdy se účinek tonutí mění z bolestivé psychologické zkušenosti v hrůzný trest dušení, až konečnou spirálu smrti“. Ze své praxe Nance ví, že metoda je tak krutá, že se „vyslýchaný“ přizná k čemukoliv, jen aby přežil – tedy i k věcem, které neudělal.
Mučení španělské inkvizice Vynález mučení vodou bývá nejčastěji připisován španělské inkvizici. Od té doby se ale stal „oblíbenou“ mučicí metodou mnoha diktátorských režimů. U oběti vyvolává dávivý pocit a nezanechává žádné viditelné fyzické stopy.
Spojené státy už dlouho považují mučení vodou za nezákonné. V roce 1901 odsoudil americký vojenský soud majora Edwina Glenna na deset let nucených prací za to, že podrobil na Filipínách jednoho z povstalců „vodní léčbě“.
Po skončení druhé světové války americké armádní komise úspěšně stíhaly za válečné zločiny několik japonských vojáků, kteří vodou mučili uvězněné Američany.
V roce 1968 byl naopak americký důstojník souzen za účast na waterboardingu vězně ve Vietnamu.
V roce 2006 americký viceprezident Dick Cheney waterboarding hájil v rozhlasovém rozhovoru s tím, že pokud může zachránit životy, tak pro něj není nepřípustný.
Organizace Human Rights Watch však varovala, že jeho výrok se USA může vrátit jako bumerang. „Pokud Írán či Sýrie zadrží nějakého Američana, Cheney jim říká, že jej mohou téměř utopit, pokud je to podle jejich názoru třeba k záchraně životů Íránců či Syřanů,“ varoval Tom Malinowski z washingtonské centrály HRW.
***
Přiznej se! Další kontroverzní techniky: * svlékání zajatců do naha * elektrické šoky * zastrašování psy * fingované popravy * „vyslýchaný“ stojí v chladné cele nahý a je poléván studenou vodou * dlouhé nucené stání (až 40 hodin) se spoutanýma rukama a nohama připoutanýma k podlaze * silný úder otevřenou dlaní do břicha
O autorovi| Kateřina Hůlková, redaktorka LN
