Drtič odpadu? Že jste něco takového v životě neviděli? A navíc v kuchyni? A co takhle v amerických filmech? V Americe má drtič odpadu téměř každá domácnost.
Jde o vestavěný kuchyňský spotřebič ve dřezu. „Asi šedesát procent zákazníků si drtič pořizuje do nové kuchyně, kdy se zajímá o to, co všechno si tam dát,“ informuje jednatel ostravské firmy Welt Servis Petr Chodura.
Drtič lze ale bez problémů nainstalovat i do starší kuchyně - jeho montáž je jednoduchá, montuje se místo sifonu dřezu. Drtič funguje tak, že všechen organický odpad házíte přímo do dřezu a postupně stěrkou shrnujete do výlevky a komory drtiče. Z něj pak putují rozmělněné kousíčky potravinového odpadu o velikosti asi půl zrnka rýže spolu s vodou do kanalizace. Během drcení je bezpodmínečně nutné používat studenou vodu. Odpad v domácnostech nedrtí nože, jak si mnozí myslí, ale drtič využívá odstředivou sílu, která závisí na rychlosti.
Poptávka po těchto pomocnících v domácnosti není zatím zrovna masová.
„Drtiče se na českém trhu objevily asi před deseti let a nyní se poptávka neustále mírně zvyšuje. Drtiče se dovážejí ze Spojených států amerických a Číny, ale produkce se postupně přesouvá jen do Číny,“ říká Chodura.
Drtič není odpadkový koš Je potřeba si ale uvědomit, že drtič odpadu není zázračný stroj, který nás zbaví povinnosti vynášet koš s odpadky. Jenom nám doma nebudou zapáchat zbytky jídel či shnilé ovoce.
Drtit lze především zbytky ovoce včetně pecek, zbytky zeleniny, rybí a kuřecí kosti, vaječné skořápky, zbytky masa a jídla, těstoviny, rýži, nudle, nedopalky z cigaret, papírové ubrousky a filtry na kávu a čaj. Rozdrcené střípky skořápek od ořechů a vajec nebo kostí dokonce velice dobře pročistí celé odpadní potrubí.
Do drtiče však nepatří věci, které by se v přírodě samy organicky nerozložily. Je to především sklo, kovy, hliníkové fólie, skořápky z ústřic a škeblí, chemikálie, horký olej, plasty apod. Je třeba dát si pozor také na vláknité potravinové zbytky, jako jsou kukuřičné klasy, nať z pórku nebo celeru. Ty se totiž namotávají do drtících segmentů.
Nemusíte bát, že byste drtič přehltili velkým množstvím zbytků. Má v sobě totiž tepelnou pojistku, která na základě signalizace přetížení drtič automaticky vypne.
V takovém případě počkáme několik minut. Poté jej můžeme znovu zapnout a pokračovat v drcení.
Připravte si aspoň pět tisíc Na trhu je těchto spotřebičů pěkná řádka a jejich ceny se velmi liší. Nejlevnější drtič se dá pořídit kolem 5000 tisíc korun a za ty dražší dáte až desítky tisíc.
Při výběru bychom se měli zaměřit hlavně na materiál, ze kterého je drtič vyroben. Standardní drtiče mají antikorozní úpravu a základní prvky z nerezu. Dražší mohou mít z nerezu celý drticí systém.
Starší typy drtičů byly problémové kvůli zkorodování materiálu. „Nerezový systém je dnes už ale běžným standardem. Cenu ovlivňují také další faktory, jako je počet otáček, velikost komory apod.,“ vysvětluje Jiří Chodura. Při nákupu je dobré se informovat, zda má spotřebič atest národních úřadů.
Raději k novému dřezu Jak už bylo řečeno, drtič se instaluje do míst, kde se běžné nachází sifon - konkrétně přímo pod hrdlo na výtokový otvor dřezu. Kdo uvažuje o pořízení drtiče do starší kuchyně, kde je umístěn smaltovaný nebo keramický dřez, ten by neměl váhat nad zakoupením dřezu nového.
Starší typy dřezů mají totiž příliš slabý plech. Nový dřez je nutné mít správně usazený a upevněný, jinak bychom se při spuštění drtiče mohli dočkat nepříjemných vibrací a zvýšeného hluku.
Drtiče mají několik variant ovládání. „Nejpoužívanější je pneumatický vypínač, což je něco podobného jako vypínač u vany. Umístí se přímo na ploše dřezu nebo pracovní desky, “ popisuje Chodura.
Další možností, kterou je ale nutné naplánovat před montáží kuchyňské linky, je napojit drtič přímo do zásuvky nebo elektrické krabice nacházející se pod dřezem. Drtič se pak také zapíná vypínačem blízko dřezu. Nebo lze přístroj ovládat pohodlně přes dálkový bezdrátový spínač.
Uživatelé nemusí mít strach, že dojde k nějakému úrazu. Vzdálenost mezi hrdlem drtiče a rotujícím talířem je dostatečně velká.
Ekologie především Myslíte si, že s drtičem je to v podstatě stejné, jako když se zbytky jídla spláchnou do WC, kde se tak jako tak rozloží? Tak to ale není. Díky tomu, že z domácnosti odcházejí jen malé částečky potravinového odpadu, je jejich rozklad v úpravnách vod, septikových nádržích nebo v přírodě mnohem snazší a rychlejší. Na miniaturní částečky rozdrcený odpad se rozkládá lépe také v čistírnách vod.
„Je dobré se před koupí drtičky ujistit, zda se v kanalizačním řádu v okolí neobjevuje výjimka, která jejich používání omezuje,“ nabádá Chodura a dodává, že žádné ekologické nevýhody drtičky nebyly dokázány. Dokonce může být tento organický materiál vyprodukovaný z drtiče odpadů použit pro výrobu bioplynu. Drtič kuchyňského odpadu pomáhá zvyšovat kvalitu půdy a regeneraci organického odpadu.
Z hygienického hlediska snižují kuchyňské drtiče odpadů četnost výskytu obtížného hmyzu a škůdců. Zamezují také šíření bakterií a plísní, které vznikají na kazících se potravinách a ohrožují tak naše zdraví. Sníží se i výskyt hlodavců v kanalizacích, jimž nejdou malé částečky vyprodukované drtičkou uchopit a ohlodávat.
