PRAHA Do řešení krize v Dubaji se alespoň částečně zapojí sousední emirát Abú Zabí. Podle agenturních zpráv odvolávajících se na anonymní zdroje zváží, jakou pomoc Dubaji poskytne. Nejmenovaný zástupce vlády v Abú Zabí řekl agentuře Reuters, že emirát, v němž leží hlavní město federálního státu Spojené arabské emiráty, Dubaji zřejmě poskytne finanční podporu. Nepřevezme však všechny dluhy, které dosahují výše 59 miliard dolarů. „Podíváme se na závazky Dubaje a budeme k nim přistupovat případ od případu. Neznamená to, že Abú Zabí se zaručí za všechny jejich dluhy,“ řekl zdroj z Abú Zabí.
Krize v Dubaji se naplno projevila ve středu, kdy emirát sdělil, že chce odložit splátky dluhů společnosti Dubai World. Ta je jedním ze dvou klíčových podniků, které mají zásadní vliv na celou ekonomiku Dubaje. Finance této společnosti jsou do značné míry propojeny s financemi emirátu, což je hlavní důvod, proč toto oznámení vyvolalo otřesy na finančních trzích.
Selektivní pomoc firmám v síti polostátních subjektů, někdy označované jako „Dubai Inc.“, namísto všeobecných záruk pravděpodobně pobouří investory. Ti léta předpokládali, že Abú Zabí poskytne svému sousedovi záchrannou síť.
„Některé subjekty v Dubaji jsou komerční a polostátní. Abú Zabí si bude vybírat, kdy a kde poskytne pomoc,“ řekl zdroj agentury Reuters. V sázce je především dluh o objemu 59 miliard dolarů (asi 1,04 bilionu Kč), který má holdingová společnost Dubai World a její developerská odnož Nakheel.
Ve společnosti Dubai World a potažmo i v Nakheelu má hlavní slovo vláda. Dubaj odložila splátku dluhů Nakheelu o šest měsíců a její oznámení přišlo těsně předtím, než začalo delší období svátků. Centrální banka Spojených arabských emirátů mezitím oznámila, že je připravena postavit se za zájmy věřitelů, kteří v Dubaji investovali své peníze. Zároveň jim nabídla přístup ke státním půjčkám. Také světoví politici se snaží obavy z krize v Dubaji mírnit a tvrdí, že globální ekonomika se sice ještě nevymanila z hluboké krize, ale už se prý zotavila natolik, aby se s touto situací vypořádala.
Ke krizi v Dubaji se v minulých dnech vyjadřovalo několik lídrů, včetně britského premiéra Gordona Browna, šéfa francouzské vlády Francoise Fillona, ruského premiéra Vladimira Putina či zástupců Evropské centrální banky.
Přestože světové finanční trhy na oznámení Dubaje nejprve reagovaly prudkým poklesem, v pátek už se některé burzy začaly zotavovat. Mezinárodní banky, které sídlí mimo Perský záliv, uvedly, že jejich pohledávky za Dubají jsou většinou v rozumných objemech. Rozvoj Dubaje do značné míry financovaly banky z Blízkého východu, velká část jich je z Abú Zabí. Bankéři z Abú Zabí uvedli, že minimálně třicet procent úvěrů, které jejich banky poskytly, bylo pro firmy z Dubaje. Investoři si proto ani tak nelámou hlavu tím, zda Abú Zabí Dubaji pomůže, ale kdy a jakou formou tak učiní.
Situací v arabském emirátu se o víkendu zabývala i skupina nejvyspělejších zemí světa G7. Posuzovala však jen případné dopady vývoje a žádná opatření v této souvislosti nepřijala. V neděli to oznámil kanadský ministr financí Jim Flaherty.
„Jednali jsme o tom a sledujeme dopady toho úvěrového případu, který se vztahuje ke společnosti Dubai World,“ řekl Flaherty na dotaz, zda skupina G7 vydá jednotné stanovisko, aby zmírnila kolísavost kurzů měn na devizových trzích.
***
Situací v arabském emirátu se o víkendu zabývala i skupina nejvyspělejších zemí světa G7
