Duch Zrzavého ho prý přinutil padělat

Prášila stíhají se skupinou dalších čtyř mužů. Za vinu je jim
kladeno, že v letech 2003 až 2004 nechali vytvořit téměř 160 padělků výtvarných děl českých mistrů 19. a 20. století. Jejich prodejem podle spisu vydělali deset milionů korun. K padělkům dodávali i falešná potvrzení o jejich původu.

Padělatel podle svých slov trpí lehkou duševní poruchou. Se svojí vlastní tvorbou neuspěl, zato techniku Zrzavého zvládl natolik dobře, že na padělcích jeho obrazů vydělal za půl roku přibližně 300.000 korun.

"Natolik jsem se ztotožnil s duší práce i autora, že jsem neviděl rozdíl mezi svojí a jeho osobou. Bylo to, jako bych si přivolal jeho duši," řekl Prášil. Kopii některého z děl Zrzavého, jehož cena se odhaduje na statisíce korun, byl schopen vytvořit podle fotografií za pouhé tři dny.

Malíř se hájí tím, že kopie pokládal za výsledky vlastní práce. Tvrdí, že nikoho nechtěl poškodit. Bylo mu prý řečeno, že napodobeniny vyrábí pro lidi, kteří o tom vědí. Jsou to klienti natolik zamilovaní do Zrzavého, že se spokojí s napodobeninami, když si nemohou pořídit originály.

Chtěl udělat z otce hlupáka
Skutečnost ale byla jiná. Ze spisu vyplývá, že se s napodobeninami obchodovalo. Za hezká, ale zcela bezcenná plátna dali někteří lidé přes půl milionu korun.

Obchody podle žalobkyně organizoval Jan Trojan mladší. Ten přiznává, že si kopie nechal vyrobit, ale údajně pouze proto, aby napálil svého otce Jana Trojana staršího. Syn mu chtěl podle svých slov dokázat, že otec jako znalec umění nepozná kvalitní kopie od originálů. "Omylem považoval chlup z Prášilova štětce v jednom z obrazů za jeden z vlasů Zrzavého," řekl s úsměvem Trojan.

Všem obviněným nyní hrozí až 12 let vězení. Případ je jednou z největších kauz týkajících se padělaní uměleckých předmětů, které se v novodobé historii České republiky staly.