PRAHA „Je to veliký problém, o kterém nechce nikdo slyšet. Je přitom jisté, že se vše bude ještě zhoršovat.“ Tak popisuje prezident Asociace penzijních fondů Jiří Rusnok stav českého důchodového systému. Jestliže se ještě před několika lety vedly debaty o tom, že stárnutí české populace může do 20 let přivést důchodový systém ke kolapsu, protože platby do systému nepokryjí výdaje, nástup hospodářské krize zhoršování systému urychlil. Za rok 2009 vykáže důchodový systém schodek kolem 30 miliard korun, tedy nejvyšší deficit v historii. A je zřejmé, že s podobným schodkem skončí i letos.
Zdroje na důchody vysychají Hlavní problém spočívá v tom, že veškeré vyplácené důchody mají být pokryty výhradně z příjmů ze sociálního pojištění. Vlivem stárnoucí populace ale výdaje na důchody rostou rychleji než příjmy státu ze sociálního pojištění. V posledních letech každoročně v Česku přibývá kolem 40 tisíc důchodců. Vlivem hospodářské krize navíc loni došlo k reálnému poklesu příjmů ze sociálního pojištění. Podle statistiky ministerstva financí dosáhly loni příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 347,9 miliardy korun, tedy o 37,6 miliardy méně než v loňském roce. Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 309,3 miliardy korun. Rozpočet na loňský rok přitom počítal s tím, že získá o 43,3 miliardy více.
Kromě hospodářské krize se negativně na inkasu sociálního pojištění projevila i možnost zaměstnavatelů využívat slevy na pojistném.
Vladimír Bezděk, odborník na důchodový systém, který před pěti lety vedl vládní komisi zabývající se stavem českého důchodového systému, varoval v rozhovoru s LN před tím, že budoucí příjemci starobních důchodů budou živořit na hranici chudoby. „Pokud půjdeme cestou posledních 15–16 let, bude se do budoucna výrazně snižovat poměr důchodu vůči průměrnému platu pro dnešní třicátníky a čtyřicátníky. Část z nich se v důchodu dostane na hranici chudoby nebo sociálního minima,“ upozornil Bezděk. Dodal, že kdyby k reformě důchodového systému nedošlo, do podobné situace by se mohlo dostat až deset procent důchodců.
Politiky důchodový systém zatím příliš netrápí Do řešení letitého problému důchodového systému se ale nikdo nehrne. Ministerstvo práce sice navrhlo tak zvaný dobrovolný opt-out, kde kdo by chtěl, by mohl čtyři procenta svého povinného pojištění přesměrovat do penzijního fondu za podmínky, že si ještě další dvě procenta přidá. Avšak žádná z hlavních politických stran reformu důchodového systému za klíčový předvolební slib neoznačuje. Naopak, upozorňuje Rusnok, letošní „volební“ rok reformu důchodového systému nejspíš opět oddálí.
„Téma důchodové reformy není marketingově vděčné a voliče nepřitáhne. Politici se nebudou chtít před volbami zabývat řešením, které je viditelné až později,“ předpovídá Rusnok.
Kromě zavedení možnosti opt-outu navrhuje Rusnok i rozšířit zdroje příjmů státního důchodového systému. Řešením by podle něho mohlo být například zvýšení nepřímých daní a jejich částečné využití ve prospěch důchodového systému. „Například část DPH by mohla být využita k posílení prostředků na výplaty důchodů,“ navrhuje Rusnok. Ministr financí Janota ale prohlásil, že stát s využitím jiných zdrojů k financování důchodů mimo sociálního pojištění nepočítá.
Graf
Neúnosná zátěž
Výdaje na důchody
(v miliardách korun)
1999 2000 2001 2002 2003
Počet vyplacených důchodů
(v milionech)
