Snížení valorizace je podle vlády nutné pro stabilizaci veřejných financí, stát jen za letošek ušetří 19,4 miliardy korun. Opozice naopak mluví o ožebračování důchodců a hodlá novelu napadnout u Ústavního soudu, a to kvůli retroaktivitě a způsobu projednání ve Sněmovně.
Pavel ve středu oznámil, že se rozhodl novelu podepsat, je ale podle něj nezbytné, aby ji přezkoumal Ústavní soud (ÚS). Pokud by se opozice nakonec na soud neobrátila, učinil by tak on sám. Prezident rozumí právním námitkám opozice, která je podle něj přesvědčena o tom, že vláda prosadila novelu protiústavním způsobem z důvodu retroaktivity a projednání ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně.
Za pravdu ale dává i vládě. „Její argumenty, stejně jako argumenty ekonomických odborníků, hovoří jasně o tom, že zpomalení růstu penzí za stávající situace je nezbytné,“ řekl Pavel ve středu. Mimořádná valorizace by podle něj znamenala růst penzí zejména u seniorů s nejvyššími příjmy.
Krok Pavla kritizovala opozice. Prezident dnes novinářům během své návštěvy Polska řekl, že počítal s tím, že rozhodnutí vzbudí reakce. Bylo by podle něj překvapivé, kdyby to tak nebylo. „Mnoho lidí považovalo za správné tu mimořádnou valorizaci uskutečnit ve výši, která vycházela z dosud platného zákona, a přibližně stejný počet lidí to považoval za chybné rozhodnutí, které bude mít důsledky v budoucnu,“ poznamenal.
Řekl, že strávil hodně času konzultacemi s různými odborníky. Nakonec u něj převážila ekonomická kritéria. Povolení extrémního nárůstu důchodů v tomto roce by podle něj nutně znamenalo významné seškrcení růstu důchodů v dalších letech. „Když jsem posčítal všechna pro i proti, tak mi to opravdu vyšlo mírně ve prospěch podepsat ten zákon i s tím rizikem, že je tam podezření z možné kolize s ústavou,“ dodal. To ale podle něj musí rozhodnout Ústavní soud.
Pavel na středeční tiskové konferenci, na které oznámil své rozhodnutí, zároveň vyzval vládu, aby jednala s opozicí o jejím návrhu na zmražení platů ústavních činitelů. Novinářům dnes řekl, že to považuje za správné a se zástupci sněmovních stran o tom chce mluvit. „Za situace, kdy chceme, aby resorty škrtaly své rozpočty, aby se lidé uskromnili, tak přece není možné, aby politikům rostly platy. Už minimálně z pocitu solidarity s ostatními by to měli udělat. Budu trvat na tom, abychom to udělali,“ doplnil.
Při mimořádné valorizaci, která ze zákona nastává při vyšším růstu cen, se zvedá zásluhový procentní díl důchodu. Podle běžných pravidel by činilo zvýšení od června 11,5 procenta. Předlohou vzroste procentní část penze o 2,3 procenta a k tomu všem ještě o 400 korun, což by mělo podle zdůvodnění o něco zvýhodnit penzisty s nejnižšími důchody.
Rozhodl se prezident Pavel správně?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00čtvrtek 23. března 2023. Anketa je uzavřena.
Sněmovní schvalování omezení růstu důchodů provázely rozsáhlé opoziční obstrukce. Pochyby o ústavnosti se týkají možné zpětné platnosti kroku, vládní činitelé s nimi nesouhlasí. Spory budí i schvalování předlohy zrychleně ve stavu legislativní nouze. Kabinet poukazoval na to, že předloha musí vyjít ve sbírce do 22. března, což je poslední den pro vydání vládního nařízení k červnovému navýšení penzí podle platných pravidel. V případě, že by ji Pavel vetoval, Sněmovna by pravděpodobně již nestihla přehlasovat jeho postoj včas.
Úpravou červnové valorizace stát letos vydá na penze podle důvodové zprávy 15 miliard korun navíc. Pokud by platila běžná pravidla, výdaje státního rozpočtu by vzrostly o 34,4 miliardy korun. Menší rozpočtový dopad bude pokračovat i v dalších letech. Příští rok půjde podle zdůvodnění o úsporu 33 miliard korun z původně předpokládaných 58,8 miliard korun vydaných na penze navíc.
