Reálná hodnota průměrného starobního důchodu tak podle Nečase oproti letošnímu roku vzroste o 3,7 procenta. Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody pobírá zhruba 2,7 milionu lidí, z toho starobní důchod asi dva miliony. Výdaje na penze se po ohlášené valorizaci zvýší o 11,1 miliardy korun. "(Tyto výdaje) budou plně kryty z příjmů důchodového pojištění," uvedl Nečas, který předpokládá, že ministři změnu odsouhlasí ještě v září.
Výše důchodů se pravidelně zvyšuje od ledna v závislosti na inflaci. Letos dostali senioři navíc kvůli neočekávaně vysokému růstu cen od srpna mimořádně přidáno 470 korun. Výše průměrného starobního důchodu tak nyní podle ministerstva práce činí 9616 korun.
Každoroční valorizací vláda zohledňuje růst cen. Mimořádně však může penze zvednout i tehdy, pokud inflace v zemi za příslušné období překročí pět procent. Rozhodným obdobím pro dnes ohlášené zvýšení důchodů byla doba od února do července letošního roku.
Plánované navýšení důchodů o 330 korun podle analytiků pokryje pouze růst cen odhadovaný v příštím roce. "Počítám-li letos s průměrný důchodem 9616 korun, pak navýšení od ledna o 330 korun pokryje inflaci očekávanou příští rok. Ale tím to končí. Reálně pro důchodce je to téměř nula od nuly pojde," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška by zvýšení důchodů mělo s velkou pravděpodobností pouze pokrýt inflaci očekávanou v roce 2009. "Zvýšení reálného důchodu o 3,7 procenta se zřejmě týká prvních sedmi měsíců příštího roku, tedy období, jemuž předcházel rok s dvěma úpravami důchodů: standardní valorizací od ledna 2008 a mimořádnou valorizací v srpnu 2008," uvedl. Upozornil, že meziroční srovnání výše důchodů ve druhé polovině 2009 bude vycházet pro důchodce méně příznivě.
Důchody jsou pro politické strany jedním z obvyklých předvolebních témat a Česko na podzim čekají senátní a krajské volby. Opoziční ČSSD navrhla, aby důchodci ještě letos dostali kvůli inflaci mimořádný příspěvek 3000 korun. Příjmy důchodců (osob nad 65 let) v zemích Evropské unie se výrazně liší. Třeba příjem českých důchodců představuje jen asi 82 procent příjmu lidí v produktivním věku. Vyplývá to z údajů, které poskytla Evropská komise.
Obecně se dá říct, že důchody pak tvoří asi 70 procent příjmů důchodců. V sousedním Německu je to pro srovnání 92 procent, a v Polsku dokonce 107 procent, tedy vůbec nejvíc z unie. Naopak nejhůř z tohoto srovnání, které vychází z dat za léta 2005 až 2006, vycházejí Kypřané, kde příjem důchodců představuje jen asi 57 procent příjmu skupiny do 64 let.
V tomto srovnání se porovnávaly takzvané mediány, tedy nikoli průměrné důchody a příjmy, nýbrž prostřední hodnoty. Medián v tomto ohledu znamená takový příjem, že půlka lidí dané kategorie má příjem vyšší, než je jeho hodnota, a druhá naopak nižší.
Pokud se srovnají mediány penzí osob ve věku 65 až 74 s příjmy práce schopných lidí věkové skupiny do 64 let, tak podle údajů z komise výše příjmů českých důchodců představuje 52 procent. U unijních premiantů z Rakouska to je 65 procent, na Kypru jen 28 procent, tedy nejméně z unie. Podíl důchodů na celkových příjmech se rovněž různí. Podle zprávy Evropské komise o důchodech z roku 2006 se dá obecně říct, že vlastní důchody představují asi 70 procent příjmů důchodců. V ČR to bylo kolem 78 procent.
Výše důchodů se pravidelně zvyšuje od ledna v závislosti na inflaci. Letos dostali senioři navíc kvůli neočekávaně vysokému růstu cen od srpna mimořádně přidáno 470 korun. Výše průměrného starobního důchodu tak nyní podle ministerstva práce činí 9616 korun.
Každoroční valorizací vláda zohledňuje růst cen. Mimořádně však může penze zvednout i tehdy, pokud inflace v zemi za příslušné období překročí pět procent. Rozhodným obdobím pro dnes ohlášené zvýšení důchodů byla doba od února do července letošního roku.
Plánované navýšení důchodů o 330 korun podle analytiků pokryje pouze růst cen odhadovaný v příštím roce. "Počítám-li letos s průměrný důchodem 9616 korun, pak navýšení od ledna o 330 korun pokryje inflaci očekávanou příští rok. Ale tím to končí. Reálně pro důchodce je to téměř nula od nuly pojde," uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška by zvýšení důchodů mělo s velkou pravděpodobností pouze pokrýt inflaci očekávanou v roce 2009. "Zvýšení reálného důchodu o 3,7 procenta se zřejmě týká prvních sedmi měsíců příštího roku, tedy období, jemuž předcházel rok s dvěma úpravami důchodů: standardní valorizací od ledna 2008 a mimořádnou valorizací v srpnu 2008," uvedl. Upozornil, že meziroční srovnání výše důchodů ve druhé polovině 2009 bude vycházet pro důchodce méně příznivě.
Důchody jsou pro politické strany jedním z obvyklých předvolebních témat a Česko na podzim čekají senátní a krajské volby. Opoziční ČSSD navrhla, aby důchodci ještě letos dostali kvůli inflaci mimořádný příspěvek 3000 korun. Příjmy důchodců (osob nad 65 let) v zemích Evropské unie se výrazně liší. Třeba příjem českých důchodců představuje jen asi 82 procent příjmu lidí v produktivním věku. Vyplývá to z údajů, které poskytla Evropská komise.
Obecně se dá říct, že důchody pak tvoří asi 70 procent příjmů důchodců. V sousedním Německu je to pro srovnání 92 procent, a v Polsku dokonce 107 procent, tedy vůbec nejvíc z unie. Naopak nejhůř z tohoto srovnání, které vychází z dat za léta 2005 až 2006, vycházejí Kypřané, kde příjem důchodců představuje jen asi 57 procent příjmu skupiny do 64 let.
V tomto srovnání se porovnávaly takzvané mediány, tedy nikoli průměrné důchody a příjmy, nýbrž prostřední hodnoty. Medián v tomto ohledu znamená takový příjem, že půlka lidí dané kategorie má příjem vyšší, než je jeho hodnota, a druhá naopak nižší.
Pokud se srovnají mediány penzí osob ve věku 65 až 74 s příjmy práce schopných lidí věkové skupiny do 64 let, tak podle údajů z komise výše příjmů českých důchodců představuje 52 procent. U unijních premiantů z Rakouska to je 65 procent, na Kypru jen 28 procent, tedy nejméně z unie. Podíl důchodů na celkových příjmech se rovněž různí. Podle zprávy Evropské komise o důchodech z roku 2006 se dá obecně říct, že vlastní důchody představují asi 70 procent příjmů důchodců. V ČR to bylo kolem 78 procent.
