Vyvinuli speciální síť, kterou osmkrát denně protahovali mořským dnem.
SOUL/PRAHA Šest týdnů zabralo expertům z mezinárodní komise, než vyšetřili pravou příčinu potopení jihokorejské válečné lodi Čchoan. Od samotného začátku přitom existovalo podezření, že za útokem stojí Severní Korea. Problém byl v tom, jak to dokázat.
Nejprve bylo potřeba vyzvednout z mořského dna trosky lodě, která se po výbuchu rozpadla vejpůl. Už ty expertům prozradily, že došlo k vnější, tak zvané „bezkontaktní“ explozi, což vyloučilo náraz do skaliska i teorii, že na palubě došlo k výbuchu v důsledku chyby při manipulaci s municí. Ať už loď potopilo cokoliv, muselo to explodovat pod vodou, v těsné blízkosti lodi, ale ne při kontaktu s ní. Přesně tak je konstruována řada torpéd – výbuch v těsné blízkosti lodě má totiž mnohem ničivější účinek než přímý zásah.
Stále ještě však byla ve hře i další varianta, podle níž mohla loď najet do těsné blízkosti miny z dob korejské války, které jsou konstruovány podobně. Přikláněla se k ní i řada expertů, kterým se zdálo příliš přitažené za vlasy, že by Severokorejci riskovali útok torpédem z ponorky.
Bylo tudíž nutné najít zbytky zbraně, která způsobila explozi – ať už torpéda, nebo miny. Jihokorejci za tím účelem vyvinuli speciální síť, kterou jejich lodě protahovaly až osmkrát denně mořským dnem v oblasti, v níž se Čchoan potopil. Před necelým týdnem konečně našli, co hledali – zbytky torpéda, které přesně odpovídá typu vyráběnému a vyváženému Severní Koreou.
Navíc byl na zbytcích torpéda identifikován podobný nápis v korejštině, jaký se objevil na severokorejských torpédech, kterých se Jihokorejci zmocnili v nedávné minulosti. Jihokorejci včera předložili torzo torpéda novinářům. Spolu s ním jim předali i část zprávy mezinárodní vyšetřovací komise, která mluví o tom, že pár dní před incidentem opustila severokorejskou námořní základnu loď v doprovodu několika malých ponorek schopných nést právě takový typ torpéda. Do přístavu se vrátily několik dní po incidentu.
