V laboratoři kalifornské soukromé firmy vznikla první průkazně naklonovaná lidská embrya.
Tým vedený Andrewem Frenchem z kalifornské soukromé biotechnologické společnosti Stemagen vytvořil v laboratoři embrya, jež nesou kompletní dědičnou informaci dospělého muže. Stemagen tak učinil první významný krok k tzv. terapeutickému klonování, jehož cílem není tvorba lidského klonu, ale léčba závažných chorob a poranění.
Jádro kožních buněk mužů vnesli vědci do lidských vajíček zbavených vlastní dědičné informace. Z 29 vajíček jich pět pokračovalo v úspěšném vývoji v embryo.
Z takto vzniklých zárodků by bylo možné vypěstovat tzv. embryonální kmenové buňky, jež jsou obrovským příslibem pro medicínu. Buňkami vypěstovanými z embrya by bylo možné dárci kožní buňky „vyspravit“ tkáně poškozené chorobou nebo úrazem. French a jeho spolupracovníci však zatím embryonální kmenové buňky nezískali.
Vědci ze Stamgenu tak poněkud zaostali za týmem Shoukrata Mitalipova, který v loňském roce provedl obdobné pokusy na opicích a dokázal získat i dvě linie opičích embryonálních kmenových buněk. Mitalipov přisuzoval svůj úspěch velmi šetrnému zacházení s vajíčky i embryi a speciálnímu technickému vybavení. Frenchův tým uspěl i bez těchto novinek. Jeho postup není v ničem revoluční a nápadně připomíná techniku, jaká přivedla na svět ovci Dolly.
Zpráva zveřejněná ve vědeckém časopise Stem Cells vyvolala mezi odborníky nadšení i pokusy o její bagatelizaci. „Nedá se tomu říkat úspěch,“ tvrdí harvardský biolog Douglas Melton. „Před nimi dokázali totéž i jiní.“
Melton se odvolává na práci srbského biologa Miodraga Stojkoviče z Výzkumného centra prince Felipa ve španělské Valencii. Stojkovič získal stejným postupem lidské zárodky v roce 2005, kdy působil na univerzitě v britském Newcastlu.
Stojkovič ale v komentáři otištěném v Stem Cells sám uznal, že mezi jeho prací a výsledky Frenchova týmu ze Stamgenu je velký rozdíl. Především proto, že Američané obětovali všechna embrya na genetické testy. Ty prokázaly u jednoho z embryí mimo jakékoli pochybnosti a u dvou s vysokou pravděpodobností, že jde o embrya vzniklá klonováním. U dvou zbývajících zárodků se test nezdařil.
Po skandálech s podvody jihokorejského biologa Woo-suk Hwanga jsou vědci v tomto oboru krajně podezíraví. Bez přesvědčivých důkazů nejsou ochotni zprávu o významných úspěších na poli klonování přijmout. V případě Stamgenu ale jde o první lidská embrya průkazně získaná klonováním.
French obětoval vyvrácení případných pochybností i vyhlídky na ještě cennější úspěch. „Byli bychom rádi pokračovali v práci a dosáhli kýženého cíle v podobě embryonálních kmenových buněk,“ řekl French pro vědecký týdeník Nature. „Ale nakonec jsme se rozhodli, že nejprve musíme podat jednoznačné důkazy.“
Všichni odborníci se shodují, že rozhodující budou výsledky následných experimentů, ve kterých se French pokusí vypěstovat embryonální kmenové buňky z dalších zárodků získaných klonováním. Uspěje? Mnozí netají skepsi.
„Embrya, která získali, vypadají krajně nezdravě,“ říká Robert Lanza z konkurenční biotechnologické společnosti Advanced Cell Technology. „Vsadil bych se, že se jim vypěstování embryonálních kmenových buněk nepodaří.“
French na to kontroval odvoláním na přední americké embryology, kteří mu potvrdili, že podobně vyhlížející embrya vzniklá oplozením ve zkumavce bývají životaschopná a již mnohokrát se z nich narodily zdravé děti.
***
Není nad vajíčka od sousedů
Lze-li o kuchařských kvalitách Andrewa Frenche usuzovat podle jeho laboratorních postupu, tak tento americký výzkumník (v nejlepší tradici francouzské kuchyně) dbá na čerstvost všech ingrediencí. Svůj klonovací úspěch připsal na vrub hlavně čerstvosti surovin: jeho skupina používala lidská vajíčka z kliniky pro umělé oplodnění výhodně umístěné těsně v sousedství. Mražené ani v genetice není to pravé.
terapeutické klonování
z buněk odebraných z lidské kůže se vydělí fibroblasty
buňka z kůže (fibroblast)
jádro
vajíčko
odstraněné jádro
jádro z tělní buňky je vloženo do vajíčka
naklonovaná buňka se množí, vytváří se blastocysta (rané stádium embrya)
svaly
krvinky
nervy
kmenové buňky získané z embrya se mohou proměnit v buňky různých tkání
