Nosič firmy SpaceX slibuje více než jen prudké zlevnění cestování na oběžnou dráhu. Poprvé by měl fungovat klasický raketový nosič vyvinutý soukromou firmou. Kosmická kapitalistická revoluce se však už potřetí musela odložit.
V pořadí již třetí nosič typu Falcon 1 odstartoval 2. srpna v jednu hodinu po poledni našeho času ze základny patřící americkému námořnictvu na atolu Kwajalein ve Středním Pacifiku. Oznámení o startu bylo zveřejněno jen krátce před ním a zaskočilo i většinu odborné veřejnosti.
Bohužel průběh letu už tak překvapivý nebyl: dopadl velmi podobně jak předchozí pokusy. Nosič vypověděl službu asi po 140 sekundách letu ve výšce 35 kilometrů při rychlosti 1050 metrů za sekundu, kdy selhal systém oddělení prvního stupně.
První Falcon 1 selhal ještě na startovací rampě, když došlo k úniku paliva, protože byly použity šrouby z nevhodného materiálu (hliníku), které v tropickém podnebí zkorodovaly. Během druhého letu se raketa dostala do výšky téměř 300 kilometrů, pak selhal motor.
Majitel firmy SpaceX Elon Musk ve svém prohlášení k nepodařenému startu ubezpečil, že společnost je připravena ve vývoji Falconu 1 pokračovat i nadále a má dostatečné finanční prostředky. Zaměstnanci firmy od něj pak dostali mail: „Nikdy se nevzdám, a tím opravdu myslím nikdy.“ Let číslo čtyři už je údajně téměř připravený a brzy po něm by měla následovat i „pětka“.
Na palubě třetího exempláře Falconu byly zničeny tři malé satelity, z nichž nejzajímavější byl malý prototyp sluneční plachty postavený agenturou NASA. Lákavá technologie kosmických lodí s pohybem na sluneční vítr se tak – stejně jako Falcon 1 – nedostala do vesmíru už potřetí za sebou.
Dva prototypy vyráběné částečně soukromým konsorciem entuziastů Planetary Society byly zničeny, když jim v letech 2001 a 2005 selhaly raketové nosiče. V roce 2006 se do vesmíru dostal japonský prototyp. Ale tomu se plachta plně nerozvinula, takže se její funkce nedala ověřit.
