Dvě třetiny Čechů chtějí, aby Benešovy dekrety dále platily

Do roku 2005 se pro další platnost dekretů stabilně vyslovovaly zhruba dvě třetiny respondentů. V posledních dvou šetřeních CVVM v letech 2006 a 2007 si to samé ovšem myslela pouze polovina dotázaných, z čehož byl podle CVVM zřejmý určitý kritičtější vztah respondentů k další platnosti dekretů. Teď se však k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále, opět kloní 65 procent lidí. Osm procent dotázaných se naopak domnívá, že by měly být
zrušeny. Zbytek oslovených se k problematice nevyjádřil.

Co se týče odsunu sudetských Němců po druhé světové válce, pozvolna ubývá jeho zastánců. Za nespravedlivý jej momentálně považuje 36 procent dotázaných. Různé věkové skupiny obyvatel ale vnímají tento problém rozdílně. Ve skupině nad 60 let pokládá odsun za spravedlivý více než 60 procent dotázaných, zatímco mezi lidmi mladšími 30 let zastává stejný názor pouze 31 procent respondentů. Podle CVVM tu svou roli hraje skutečnost, že
mladí lidé se o problematiku odsunu příliš nezajímají.

Jako Benešovy dekrety jsou označovány výnosy prezidenta z období od května do července 1945, které řídily chod státu bezprostředně po skončení druhé světové války. Některé z nich se týkaly vyvlastnění a zbavení občanských práv příslušníků německé a maďarské národnostní menšiny.

V nedávné době se o Benešových dekretech mluvilo v souvislosti s dokončením ratifikace lisabonské smlouvy v Česku. Prezident Václav Klaus si jako podmínku podpisu smlouvy stanovil získání trvalé výjimky z Listiny základních práv EU. Obával se totiž toho, že listina otevře cestu k prolomení dekretů. Summit EU pak rozhodl o tom, že Česko požadovanou výjimku dostane. Prezident poté oznámil, že další podmínky klást nebude.