KÁHIRA/PRAHA Třicet let se dokázal udržet u moci. Zdánlivě nekonečných 18 dní trvala revoluce, která ho smetla. Včera se statisíce demonstrantů i miliony dalších Egypťanů konečně dočkaly.
Prezident Husní Mubarak již dále nedokázal vzdorovat intenzivnímu tlaku a odstoupil. Kýženou a zároveň překvapivou zprávu odpoledne přednesl viceprezident Umar Sulajmán. Vládu v zemi prozatím přebírá armáda.
Nadšení davu v centru Káhiry a dalších velkých měst neznalo mezí. „Dokázali jsme to! Mubarak diktátor je pryč a Egypťané budou navždy volní,“ citovala BBC jednoho z protestujících. Satelitní televize přenášely pocity euforie z ulic. Lidé propukli v jásot, nadšeně se objímali a slavili. Na hlavním dějišti protestů – káhirském náměstí Tahrír – ozářily temné nebe ohňostroje.
„Nemůžu uvěřit tomu, že uvidím v čele země nového prezidenta. Narodil jsem se za Anvara Sadata, ale ten zemřel, když mi byly čtyři. To je ohromné, že Mubarak odstupuje!“ radostně volal třiatřicetiletý právník. „Začíná nová éra Egypta,“ citovala ho agentura Reuters. Mubarakovu odchodu předcházely dramatické okamžiky posledních 24 hodin. Ve čtvrtek celý svět předpokládal, že prezident složí funkci. Naznačovaly to informace vysokých armádních představitelů i CIA. Jenže v projevu, který dvaaosmdesátiletý lídr přednesl ve státní televizi, jen zopakoval ústupky z předchozích dní, především záměr nekandidovat při podzimních volbách. Jediným zásadním sdělením bylo, že předává část svých pravomocí viceprezidentovi Sulajmánovi. Včera však přece jen nastal definitivní zvrat. Již odpoledne se objevila zpráva, že Mubarak odletěl s rodinou z Káhiry do letoviska Šarm aš-Šajch. Do hry také vstoupila armáda. Ještě v souladu s Mubarakovým čtvrtečním prohlášením zprvu uvedla, že dohlédne na demokratické předání moci, a jakmile to půjde, zruší výjimečný stav, který panuje po celou dobu prezidentovy vlády, prakticky třicet let.
Nespokojenost mezi lidmi ale během dne narůstala. „Už jsme jednou jasně řekli, že chceme, aby Mubarak odstoupil,“ řekl podle agentury Reuters jeden z demonstrujících. Situace ve městech nasvědčovala tomu, že se lidé v žádném případě nehodlají vzdát a míní setrvat, dokud nebude jejich hlavní požadavek vyslyšen. Protesty tak byly ještě hlasitější a intenzivnější než v předchozích dnech.
Pokračování na straně 2
Dokončení ze strany 1
Vedle již tradičního místa protestů na náměstí Tahrír se lidé v Káhiře shromažďovali okolo sídla státní televize, prezidentského paláce a parlamentu – hlavních symbolů režimu. Dokola opakovali: „Mubaraku, zloději, odejdi.“
Nepokoje trvaly i v řadě dalších míst Egypta. Při střetech demonstrantů a policie ve městě Aríš na severu Sinajského poloostrova zahynulo pět lidí, tři z nich byli policisté. Desítky dalších zde byly zraněny. Vytrvalost lidu ale přece jen přinesla ovoce. Sulajmán nakonec skutečně v pozdních odpoledních hodinách oznámil prezidentovu rezignaci. Švýcarské banky krátce nato zmrazily Mubarakova konta.
Vládu v Egyptě nyní přebírá do svých rukou nejvyšší vojenská rada, jejíž hlavou je ministr obrany Muhammad Husajn Tantáví. Podle prvních informací televizní stanice Al Arabíja hodlá rozpustit vládu, pozastavit činnost obou komor parlamentu a ujmout se moci spolu s ústavním soudem. Podle egyptské ústavy by měla být nová hlava státu zvolena ve lhůtě 60 dnů. Jak ale dodává BBC, není jasné, zda se toto pravidlo aplikuje v případě, kdy pravomoce převezme vojenská rada. Do uzávěrky tohoto vydání nebylo jasné, jakou roli v novém vedení Egypta bude hrát Sulajmán, který je mnohými považován za prodlouženou ruku Mubaraka.
Obama: Je to jen začátek Mubarakův odchod znamená velké zadostiučinění pro miliony Egypťanů, kteří 18 dní neúnavně volali po jeho odchodu, ale hlavně pro opoziční strany, které dosáhly svého vytouženého cíle. „Tohle je nejlepší den mého života,“ nechal se slyšet Muhammad Baradej, laureát Nobelovy ceny, který se v posledních dnech stal nejvýraznější postavou a jakýmsi mluvčím opozice. „Egypt se osvobodil od desítky let trvajícího útisku.“ Dodal, že se teď těší na „nádherné předání moci“.
Sulajmánovo oznámení vyvolalo pozitivní ohlas i ve světě, zároveň se však politici začali již zamýšlet nad budoucností Egypta. Ta totiž zdaleka nemusí být růžová. Americký prezident Barack Obama způsob, jakým ke změně moci došlo, přivítal. Zdůraznil ale, že egyptská cesta k demokracii teprve začíná. Jeho mluvčí Robert Gibbs pak dodal, že je především důležité to, aby nová vláda ctila mírovou dohodu s Izraelem z roku 1979.
„Je to očekávatelný krok, není překvapivý. My především doufáme, že vývoj v Egyptě bude směřovat k demokratickým a svobodným volbám,“ řekl k Mubarakově konci český premiér Petr Nečas.
***
Prezidenta smetl čas a krev
* Protesty proti režimu Husního Mubaraka vypukly 25. ledna v Káhiře, odkud se přesunuly do celé země. * Trvaly 18 dní do včerejška, kdy viceprezident Umar Sulajmán oznámil prezidentovu rezignaci. * Nepokoje si podle OSN vyžádaly až 300 obětí a tisíce zraněných. Mubarakův konec Třítýdenní protesty, které ukončily 30letou vládu prezidenta Husního Mubaraka, si vyžádaly podle OSN nejméně 300 životů. Co všechno se událo? * 25. ledna – Začaly protivládní protesty za účasti asi 15 000 lidí, z toho 10 000 v Káhiře. V hlavním městě zemřel policista, v Suezu byli tři mrtví, stovky lidí byly zadrženy. Demonstranti si stěžovali na stoupající ceny potravin, nedostatek pracovních míst a autoritářskou vládu. * 27. ledna – Do Egypta se vrátil bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej, nejvýraznější opoziční egyptský politik. * 28. ledna – Proti demonstracím v Káhiře tvrdě zasáhla policie; úřady nasadily armádu. V Káhiře, Suezu a Alexandrii vyhlášen zákaz nočního vycházení. * 29. ledna – Mubarak oznámil rozpuštění vlády a slíbil reformy, premiérem jmenoval Ahmada Šafíka a poprvé za 30 let obsadil úřad viceprezidenta, jímž se stal šéf tajné služby Muchabarat Umar Sulajmán. * 1. února – Víc než milion lidí demonstrovalo v zemi za odchod Mubaraka. Ten jen přislíbil, že nebude znovu kandidovat v podzimních volbách hlavy státu. * 3. února – Vláda se pokusila o vstřícné kroky. Premiér se omluvil za násilí a viceprezident ujistil, že ani Mubarakův syn nebude kandidovat na prezidenta. * 6. února – Viceprezident Sulajmán jednal se zástupci opozice, mezi nimiž byli poprvé i členové zakázaného opozičního Muslimského bratrstva. * 10. února – V projevu k národu Mubarak oznámil pouze předání části pravomocí viceprezidentovi. Demonstranti čekali rezignaci. * 11. února – Viceprezident Sulajmán oznámil, že se prezident Mubarak vzdal úřadu a své pravomoci předal armádě.
