Svět těchto historických postav byl velmi podobný, ale zároveň odlišný. Podobně jako kdybychom se zeptali, jestli by si rozuměl Čech z doby založení Univerzity Karlovy s Čechem dnešním. Oba by znali například pojem „univerzita“, ale patrně by si pod ním představovali něco jiného. A to jde o „pouhých“ 600 let, kdežto my uvažujeme o rozdílu 2200 let.
Oba dva viděli podobnou krajinu, ale obsazenou úplně jinými stavbami, oba dávali svým bohům stejná nebo přinejmenším obdobná jména, a přesto některá božstva vnímali trochu odlišně. Oba žili v egyptském státě, ale jejich historická zkušenost by byla jiná.
Egypťan Džoserovy doby mohl být přesvědčený o tom, že Egypt je ideálně uspořádaný svět, nebo, nebylli o tom přesvědčen, alespoň žil v zemi, jejíž oficiální myšlenky a ideologie se takto prezentovaly. Džoserův komplex byl jakýmsi vyjádřením panovníkova postavení a jeho role ve světě. Egypťan Džoserovy doby neměl zkušenost s cizími vpády do země, alespoň ne v té podobě jako v pozdějších dobách, a domníval se, že panovník je garantem jeho světa.
Obě zmiňovaná období jsou propojena více než jen tradicí. Tzv. pozdní doba, v jejímž závěru žil kněz Iufaa, se nesla ve znamení archaismů, nebo chcete-li, určité renesance, která se nejčastěji obracela právě k egyptské Staré říši, tedy vlastně k Džoserově době. V ní hledala inspiraci pro umělecká díla, stejně jako pro celkový myšlenkový svět.
Setkají-li se lidé, kteří jsou od sebe vzdálení 2200 let, budou si vůbec rozumět? Řekne-li jeden „dobrý den“, pochopí to druhý jako pozdrav? Pronese-li jeden, že se klaní bohu Slunce, půjde o stejného boha? Řekne-li se „král“, představí si oba totéž?
Stavitele Džoserovy pyramidy by patrně překvapila proměna krajiny v Iufaaových časech. Během staletí totiž vyrostla spousta obřích staveb, některé už stačily od doby svého vybudování řádně zvětrat a jejich kámen mnohdy odputoval na staveniště dalších hrobek. Imhotep by se patrně divil, jakou inspirací architektury v Egyptě se stalo jeho první kamenné monumentální dílo.
Džoser, jako král, a králové jeho doby vůbec byli skutečně důležitými osobnostmi, pokud máme soudit z dochovaných pramenů. Naproti Iufaaův král by mohl už být Peršan, tedy cizinec, což je poněkud neslučitelné s archaickým obrazem egyptského království.
***
Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo. Text zkrátila redakce Lidových novin.
