V oboru ekonomie porovnáváme 22 fakult veřejných vysokých škol a 27 soukromých vysokých škol. Obor není rozdělen na žádné podskupiny, použitá váha jednotlivých indexů je vypočítána v rámci celého oboru.
Nejvýraznějším faktorem, který vysoké školy nejvíce diferencuje, je index 2, tedy „výběrovost fakulty“. Čím menší tento index je, tím menší je pravděpodobnost uchazeče, že se na vybranou školu dostane. Na tento index se dá dívat i z pohledu vysoké školy. Škola si může díky nastavení náročnějších přijímacích zkoušek lépe vybírat budoucí studenty.
V rámci indexu výběrovosti se celkově lépe umístily veřejné vysoké školy. Nejmenší podíl přihlášených prošlo přijímacím řízením na soukromé Vysoké škole realitní – Institutu Franka Dysona, kde přijímacím řízením prošlo pouze 14 % uchazečů.
Celkově ale mají soukromé školy index výběrovosti zcela jiný, než jaký dosahují vysoké školy veřejné. Na 15 soukromých vysokých škol se dostali všichni uchazeči, kteří přišli k přijímacímu řízení.
Další ukazatele, které hrají poměrně významnou roli v diferenciaci ekonomických fakult (resp. VŠ), jsou index č. 1 (index zájmu o fakultu) a index č. 3 (resp. index konkurenceschopnosti). Index zájmu o fakultu mají výrazně lepší školy soukromé. Na 8 soukromých vysokých školách a pouze 1 veřejné znamenala podaná přihláška i účast na přijímacím řízení.
V případě indexu konkurenceschopnosti mají lepší výsledek opět školy soukromé. Na deseti soukromých školách se každý přijatý uchazeč zapsal ke studiu. Mezi veřejnými školami se tak stalo pouze u jedné – u Národohospodářské fakulty VŠE v Praze.
Relativně nejpodobnější si jsou školy v celkové úspěšnosti absolventů při vstupu na pracovní trh. Mezi veřejnými školami je diferenciace nižší než 5 procent. U soukromých škol je diferenciace o něco vyšší, pokud vynecháme extrémní odlišnost Vysoké školy Karla Engliše (která má celkovou úspěšnost pouze 85 %), pak se celková úspěšnost soukromých vysokých škol pohybuje v intervalu 92–100 %.
Žebříček podle studentů: Celkem bylo získáno 8445 dotazníků (u každého tazatele ověřeno 15 % dotazníků). Místo realizace: na všech fakultách veřejných vysokých škol (nejsou zahrnuty nové fakulty, které vznikly v letošním roce). Sběr dat: duben–květen 2008, dosběr chybějících kvót: září–říjen 2008.
Více než 70 bodů ze sta možných získaly v celkovém hodnocení častěji fakulty zabývající se managementem – a to jak regionální, tak pražské. Nicméně podle studentského hodnocení lze fakulty rozdělit zhruba do tří skupin: nad 70 bodů = nejlepší, 60–69 = střední, méně než 60 bodů = nižší.
Žebříček publikací a citací: Pouze dvě fakulty z VŠE získaly v průměru alespoň jednu citaci ve WoK na jednoho svého tvořivého pracovníka (pedagoga nebo výzkumníka). Porovnávání fakult podle tohoto ukazatele je tedy v ekonomickém oboru spíše problematické (ve srovnání např. s přírodními vědami) a mělo by sloužit pouze jako velmi orientační.
Shrnutí V žebříčku vyplývajícím z uvedených indexů se nejlépe umístily školy ve skupině veřejných, ale fakulty s horšími výsledky najdeme shodně jak u soukromých, tak i veřejných škol. Celkově nejlépe se umístila soukromá Vysoká škola realitní – Institut Franka Dysona s.r.o., která nabízí vzdělání od roku 2007.
V celkové úspěšnosti absolventů na trhu práce není mezi soukromými a veřejnými školami téměř žádný rozdíl. Jak u veřejných, tak i soukromých se najdou školy, jejichž absolventi mohou být hůře zaměstnatelní.
