Do obřadní síně mohla jen rodina, přátelé a pozvaní hosté, novináři na přání rodiny dovnitř přístup neměli. Příchozí také mohli obřad sledovat na obrazovce, která byla umístěna ve stanu. Zblízka se na ni dívalo asi deset lidí, ostatní měli horší výhled.
Z osobností dorazil například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) nebo brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS).
Za britskou stranu byl přítomen velvyslanec v České republice Matthew Field, který Bočkovi v polovině března předal k jeho stým narozeninám blahopřejný dopis od krále Karla III.
Projev na pohřbu přednesl náčelník generálního štábu armády Karel Řehka. „Za tím, jak se máme, stojí dřina, krev a životy lidí smýšlejících jako pan generál Boček,“ uvedl Řehka. V projevu připomněl hrdinské činy zesnulého letce.
„Neustále měl v očích optimismus a elán. V našich srdcích budeš žít nadále, šťastný let a přistání,“ zavzpomínal na Bočka jeden z jeho kamarádů. Mezi řečníky byl i kardinál Dominik Duka. Proslovy střídaly známé písně, například Škoda lásky nebo Bočkova oblíbená Vínečko bílé.
Při pohřbu s vojenskými poctami držela stráž čestná jednotka, zazněla státní hymna. Nad krematoriem prolétly na začátku obřadu dva gripeny. Na závěr, zhruba ve 14:55, se uskutečnil přelet vrtulníků, které na nebe vypustily barvy trikolory.
Prostor před krematoriem byl plný lidí už půl hodiny před obřadem. Vojáci nastoupili v uniformách. Pohřeb doprovázela také policejní opatření, muži v uniformách řídili u ústředního hřbitova dopravu.
V březnu 1996 se Boček setkal s Alžbětou II.
Emil Boček odešel bojovat z nacisty obsazeného Československa v šestnácti letech. Zúčastnil se bojů o Francii, poté v Británii vstoupil do RAF, kde působil jako mechanik. Od roku 1944 se v řadách československé 310. stíhací perutě v britském letectvu na spitfirech účastnil vzdušných bojů. Na svém kontě má 26 operačních letů.
Po válce se ovšem jako příslušník nekomunistického odboje stal nepohodlným a v březnu 1946 byl z armády na vlastní žádost propuštěn. Po pádu komunistického režimu působil mimo jiné v Československé obci legionářské, kde byl místopředsedou republikového výboru, či jako předseda Svazu letců RAF v Brně. V březnu 1996 se osobně setkal s britskou královnou Alžbětou II. při její návštěvě Brna za doprovodu prezidenta Václava Havla.
Po obnovení demokracie po roce 1989 byl Boček morálně a politicky rehabilitován a několikrát povýšen.
Za bojové hrdinství obdržel vysoká československá a britská válečná vyznamenání. Prezident Václav Klaus mu v roce 2010 propůjčil nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva III. třídy. Do generálské hodnosti ho povýšil prezident Miloš Zeman, který jej v květnu 2014 jmenoval brigádním generálem a v květnu 2017 generálmajorem. V květnu 2019 Zeman Bočka povýšil do hodnosti armádního generála ve výslužbě.
