Evropská energetika se nachází již delší dobu pod silným negativním tlakem, který pramení jak z tržních podmínek (pokles cen a nižší spotřeba elektřiny), tak především z regulačních nařízení a opatření EU a jednotlivých evropských států. Nejvýraznějším problémem evropských energetických společností jsou nízké ceny elektřiny a nadbytečná nestabilní kapacita způsobená především prudkým rozvojem obnovitelných zdrojů.
Nicméně pokles cen elektřiny na energetických burzách spotřebitelé nepocítí snížením jejich výdajů za tuto komoditu, ale naopak kvůli státním dotacím a nařízením v oblasti obnovitelných zdrojů je elektřina pro spotřebitele dražší. Zatímco v předchozích měsících se vládní představitelé zabývali hlavně obnovitelnými zdroji a uhelnými elektrárnami, tak je možné očekávat, že kvůli katastrofě v Japonsku se dostanou do popředí politického zájmu jaderné zdroje. Není tak vyloučeno, že se v příštích měsících dočkáme zpřísnění kontroly jaderných elektráren, a tak přísnějších předpisů při výstavbě nových jaderných zdrojů.
První populistický krok již udělalo Německo (přece jen volby jsou zde za dveřmi), když oznámilo uzavření sedmi nejstarších jaderných zdrojů, což vedlo prakticky k okamžitému růstu cen elektřiny na německé burze. Není vyloučeno, že může dojít k významnějšímu omezení jaderné energetiky, což by vedlo k poklesu výrobních zdrojů a růstu cen elektřiny. Pokud by skutečně mělo dojít k „jaderné hysterii“ a omezování jaderných zdrojů, bylo by dobré položit si otázku, z čeho budeme elektřinu vyrábět – z nestabilních fotovoltaických či větrných zdrojů asi těžko.
O autorovi| JOSEF NOVOTNÝ, analytik Fio banky
