Energetické komodity s ekonomickou krizí a útlumem výroby skokově zlevnily již v roce 2008. „Trend cenového poklesu se otočil a od druhého pololetí loňského roku vykazuje trvalejší růstovou tendenci,“ řekl Jiří Schwarz, vedoucí Katedry ekonomie Národohospodářské fakulty VŠE. V návaznosti na oživení ekonomiky se dá očekávat, že ceny energetických komodit budou i letos pokračovat v růstu. To dokazuje například cena ropy, která hned v prvním lednovém týdnu poprvé za 27 měsíců překonala hranici 95 dolarů za barel.
Návrat cen ropy k růstu byl dokonce tak razantní, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) vydala varování, že letos může vyšší cena ropy ohrozit ekonomické oživení rozvinutých zemí. „Ceny ropy se pro globální ekonomiku dostávají do nebezpečné zóny. Náklady na dovoz ropy se stávají rizikem pro ekonomické oživení,“ uvedl pro britský deník Financial Times hlavní ekonom IEA Fatih Birol. Vysoké ceny ropy by tak mohly šlápnout na brzdu ekonomického oživení, a v důsledku by způsobily nižší spotřebu ropy a větší tlak na pokles cen této komodity. Dá se proto očekávat, že členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nedopustí přílišné posílení ceny této suroviny a v krátké době přistoupí k navýšení těžby.
Podobně jako ropa, i uhlí se začalo stavět na nohy s počínajícím oživením již loni. Za první tři čtvrtletí loňského roku se ceny energetického uhlí zvýšily v průměru o 37 procent. Za takovým nárůstem stála zejména zvyšující se poptávka po energii čínského a indického průmyslu. Růstový trend by si ceny uhlí měly udržet i v letošním roce. Kromě znovu nastartované ekonomiky poženou letos ceny vzhůru nedávné záplavy v Austrálii, která je největším exportérem uhlí na světě. Voda totiž zaplavila na 40 uhelných dolů a obnovení jejich provozu může trvat i několik měsíců.
