Hlavní hygienik ČR Michael Vít nyní zvažuje po dohodě s odborníky sytém očkování proti příušnicím změnit. Chce navrhnout, aby se imunita obyvatelstva proti této nemoci zvýšila zavedením dalšího, třetího přeočkování dětí.
Epidemie příušnic letos postihla 5998 osob, což je druhý nejvyšší počet od roku 1987, kdy se v tehdejším Československu začalo proti nim očkovat. Zatím nejhorší epidemie od zahájení vakcinace postihla zemi na přelomu let 1995 a 1996, kdy onemocnělo na 12 tisíc osob. Tehdy ale šlo převážně o ročníky, které ještě očkováním neprošly.
Letos nemoc zasáhla nejčastěji dospívající osoby mezi 15 až 19 lety (40 procent případů), nejvíce v Jihomoravském (1407), Zlínském (924) a Moravskoslezském kraji (864 případů). Pětinu nemocných postihly komplikace, nejčastěji zánět varlat u mužů. U 166 nemocných se objevila i meningitida.
Podle Víta epidemii napomohla nedostatečná míra imunity. „Setkáváme se s tím, že se množství protilátek u očkovaných osob pohybuje v rozmezí 70 až 85 procent. Přitom pro tzv. kolektivní imunitu obyvatelstva je třeba dosáhnout hodnot přes 90 procent,“ uvedl. Třetí přeočkování by mohlo situaci zlepšit. „S každým se totiž procento protilátek v těle zvyšuje,“ vysvětlil.
Demografický průřez letošních pacientů a lokalizace epidemie na Moravě podle Víta signalizuje možné chyby při práci s očkovací látkou a vliv souběžných epidemií v Polsku a Rakousku, odkud mohla být nemoc na Moravu zavlečena.
„Pacienti z nepočetnější věkové skupiny byli očkováni v letech 1989 až 1994, kdy se u nás používala dvojvakcína českého výrobce. Část očkovací látky proti příušnicím byla velice citlivá na teplotu. Při rozvozu a skladování měla být uchovávána při teplotě mezi minus osmi až minus dvaceti stupni,“ podotkl hlavní hygienik.
Látka se vyráběla v Praze, a tak je podle Víta možné, že při dlouhé cestě na Moravu nedokázali přepravci požadované podmínky zajistit. „Očkovací látka byla také dodávána ve více baleních. K porušení teplotního řetězce mohlo dojít tedy také při uskladnění a manipulaci, když lékař načaté balení neustále vyndaval a zase schovával, jak mu přicházeli pacienti,“ usoudil Vít.
Rozsáhlá epidemie příušnic je popudem k hlubšímu zkoumání. „Máme v úmyslu obrátit se na Kochův institut v Berlíně, aby porovnal, zda genotyp viru, který působí v Česku, odpovídá tomu, z nějž se vyrábí naše očkovací látka. A chci se v nejbližší době spojit i s mým slovenským kolegou a porovnat účinnost jejich očkovací látky, vyráběné jinou firmou,“ řekl. Vít také zvažuje vypracování podrobné sociologické studie nemocných, která by mohla doplnit informace o možných zdrojích nemoci a prostředí, v němž se šířila nejvíce.
Epidemie příušnic letos postihla 5998 osob, což je druhý nejvyšší počet od roku 1987, kdy se v tehdejším Československu začalo proti nim očkovat. Zatím nejhorší epidemie od zahájení vakcinace postihla zemi na přelomu let 1995 a 1996, kdy onemocnělo na 12 tisíc osob. Tehdy ale šlo převážně o ročníky, které ještě očkováním neprošly.
Letos nemoc zasáhla nejčastěji dospívající osoby mezi 15 až 19 lety (40 procent případů), nejvíce v Jihomoravském (1407), Zlínském (924) a Moravskoslezském kraji (864 případů). Pětinu nemocných postihly komplikace, nejčastěji zánět varlat u mužů. U 166 nemocných se objevila i meningitida.
Podle Víta epidemii napomohla nedostatečná míra imunity. „Setkáváme se s tím, že se množství protilátek u očkovaných osob pohybuje v rozmezí 70 až 85 procent. Přitom pro tzv. kolektivní imunitu obyvatelstva je třeba dosáhnout hodnot přes 90 procent,“ uvedl. Třetí přeočkování by mohlo situaci zlepšit. „S každým se totiž procento protilátek v těle zvyšuje,“ vysvětlil.
Demografický průřez letošních pacientů a lokalizace epidemie na Moravě podle Víta signalizuje možné chyby při práci s očkovací látkou a vliv souběžných epidemií v Polsku a Rakousku, odkud mohla být nemoc na Moravu zavlečena.
„Pacienti z nepočetnější věkové skupiny byli očkováni v letech 1989 až 1994, kdy se u nás používala dvojvakcína českého výrobce. Část očkovací látky proti příušnicím byla velice citlivá na teplotu. Při rozvozu a skladování měla být uchovávána při teplotě mezi minus osmi až minus dvaceti stupni,“ podotkl hlavní hygienik.
Látka se vyráběla v Praze, a tak je podle Víta možné, že při dlouhé cestě na Moravu nedokázali přepravci požadované podmínky zajistit. „Očkovací látka byla také dodávána ve více baleních. K porušení teplotního řetězce mohlo dojít tedy také při uskladnění a manipulaci, když lékař načaté balení neustále vyndaval a zase schovával, jak mu přicházeli pacienti,“ usoudil Vít.
Rozsáhlá epidemie příušnic je popudem k hlubšímu zkoumání. „Máme v úmyslu obrátit se na Kochův institut v Berlíně, aby porovnal, zda genotyp viru, který působí v Česku, odpovídá tomu, z nějž se vyrábí naše očkovací látka. A chci se v nejbližší době spojit i s mým slovenským kolegou a porovnat účinnost jejich očkovací látky, vyráběné jinou firmou,“ řekl. Vít také zvažuje vypracování podrobné sociologické studie nemocných, která by mohla doplnit informace o možných zdrojích nemoci a prostředí, v němž se šířila nejvíce.
