„Je prakticky jistota, že chřipková epidemie bude ještě pokračovat, ale růst počtu pacientů by neměl být dramatický,“ řekl epidemiolog Jan Kynčl ze Státního zdravotního ústavu.
Na 100 000 obyvatel připadá nyní 1844 lidí s akutními onemocněními dýchacích cest včetně chřipky. Nemocnost tak klesla o tři procenta. U samotné chřipky ale lékaři zaznamenali nárůst počtu případů. U nemocných převažuje takzvaná prasečí chřipka, tedy vir A(H1N1).
„Přibývá nemocných s typickými chřipkovými projevy ve všech věkových skupinách. Roste také počet nemocných, jejichž stav vyžaduje intenzivní péči,“ řekl Kynčl. Nejmenší výskyt respiračních chorob včetně chřipky je kromě Prahy na Karlovarsku, Liberecku a Olomoucku. Naopak horší situace je v Pardubickém, Jihomoravském, Zlínském a Moravskoslezském kraji. V některých místech v republice se uzavřely školy a vedení nemocnic zakázalo návštěvy pacientů.
Zatímco v minulosti odborníci mluvili o epidemii až tehdy, kdy počet pacientů překročil hranici 2000, nyní se epidemický práh podle Kynčla pohybuje mezi 1600 až 1800 nemocnými na 100 000 lidí. K přehodnocení kritéria přispělo třeba zavedení třicetikorunového poplatku za návštěvu lékaře či tři dny marodění bez nemocenské. Mnozí nakažení tak k doktorovi vůbec nechodí, takže ve skutečnosti může být počet nemocných mnohem vyšší.
Průzkum: lékaře hned vyhledá jen desetina nemocných Z výsledku průzkumu agentury Median vyplynulo, že více než polovina lidí se při onemocnění chřipkou pokouší vyléčit sama, lékaře ihned vyhledá jen desetina nemocných. Za posledních 12 měsíců zkoumaného období chřipka postihla nejčastěji mladé lidi ve věku od 12 do 19 let, z nichž onemocněla téměř třetina.
Chřipka byla šestým nejčastějším zdravotním problémem, který dotázané trápil. Onemocnělo jí 26,3 procenta účastníků průzkumu, 27,4 procenta mužů a 25,3 procenta žen.
Většina lidí se příznaky chřipky snaží vyléčit sama. Na tuto otázku odpovědělo kladně 52 procent lidí. Mezi nimi převažují ženy, z nichž na domácí léčbu spoléhá 53,6 procenta dotázaných, z mužů je to 50,4 procenta.
Muži častěji než ženy čekají, zda nemoc neustoupí i bez léčby, podle průzkumu na to spoléhá 37 procent mužů a 28,3 procenta žen.
