Jen málokdy vyvolá článek takový ohlas jako anketa, v níž jsme hledali nejděsnější písňový text české pop-music.
Při všem zjednodušení (on totiž každý text bez hudby vypadá trochu praštěně) ji většina čtenářů pochopila správně. To znamená především jako hru, ne jako nebebortící záležitost, která chce vážně poukazovat na stav společnosti, jíž je populární hudba odrazem.
I po otištění druhého dílu seriálu přišlo do redakce nespočet e-mailových ohlasů. Zdaleka je nemůžeme otisknout všechny, a tak vybíráme alespoň některé z nich, bez nároku na sestavení pořadí textů, které jednotliví čtenáři do „Síně hrůzy“ doporučují. Činíme tak naposledy, i když by nám ohlas, který anketa má, zřejmě dovolil pokračovat donekonečna.
* Nominuji do soutěže píseň Jiřího Zmožka st. v podání Zmožka ml.: Láska je největší dar. Ten šílený text podle mého soudu předčí všechny, které jste dosud uvedli. Praví se v něm například:
Můžeš mít postavu jako hrom do police, takový miluju, nahoře nejvíce. Můžeš mít lásku až v Africe, těžko ji dostaneš z palice... Ing. Zdeněk Sazovský
* Můj tip na píseň hrůzy je Letní ráno od skupiny Holki.
Na rádiu píseň svou naladím, na orosenou trávu se posadím, budu jen tak snít, o všem, co můžu o prázdninách mít...
* Nechápu, jak se může normální člověk chtít posadit na orosenou trávu. Interpretka po tom může mít tak akorát mokrý zadek (v horším případě zánět vaječníků).
Antonín Malý
* Myslím, že spoustě lidí unikla skvostná píseň od Dalibora Jandy Pusť k milování rádio. Cituji z refrénu:
Pusť k milování rádio, řekla jsi tenkrát poprvé, nohy ti psaly velké, pusť k milování rádio, ať není slyšet láska k sousedům, ať o nás neví celý dům... Dalibor Dolejší
* Nominuji kapelu ČokoVoko. Celá její produkce je nesmyslná, neumějí ani rapovat, ani zpívat, ani mluvit a jejich básnické „výtvory“, to je opravdu výkvět zoufalosti. Zejména píseň Sebevražda s ultraděsivým zenovým rýmem:
Já si to asi hodím, odnikud nikam chodím, nemá to asi cenu, nenašla jsem se v zenu...
* Nebo:
Jen se oholím, na buchtě rostou zas drny, nejsem Ježíš, ale cítím ty trny... Matěj Hollan, Brno, Hudební věda FF MU
* Texty písní moc nevnímám, ale jeden verš mě pravidelně tahá za uši. To když Jan Kalousek zpívá:
Když se vysvléká, svůdná jak půlnoční had...
* Zvířata mám rád, hadi mi nevadí, ale za svůdné je nepokládám. A už vůbec ne půlnoční hady – co to je, proboha?
Petr Pirochta, Choceň
* Původně jsem myslel, že Jan Cézar s Vizitkou je nepřekonatelný, nicméně poté, co jsem zhlédl celý videoklip paní Marie Pojkarové s hitem Pejskové se koušou, nabyl jsem dojmu, že pro změnu já rozkoušu svůj notebook.
David Sýkora
* Této ženě se povedlo nemožné: svrhnout z teleshoppingového trůnu Evu s Vaškem (což mě přivádí k trudnému uvažování o tom, co se to děje s naší vlastí). Když Marie Pojkarová nasadila laťku až nechutně vysoko svým country debutem Chrápání, nemyslela jsem, že ji bude možné hned tak překonat. Ale paní Marie znovu dokázala nemožné – překonat samu sebe. Do boje vyrazila s písní Pejskové se koušou.
Jitka Pospíšilová
* Když tě vidím s pejskem do parku jít, přemýšlím, jak se pejsci koušou... ... Měj rád všechny pejsky, se kterýma si můžeš hrát, na svět se dívej zvejšky, až vyrosteš, tak budeš můj král. Pejskové že koušou jenom lidi zlý a každou cestu ouzkou posílí přátelství! ? Interpret: Lenka Filipová. Píseň Zamilovaná a v ní verš, ... ten okamžik trval celý světelný rok... Jinými slovy, ten okamžik trval 9 460 000 000 000 kilometrů.
J. Zatloukal.
* Lenka Filipová a její píseň Zamilovaná: ... ten okamžik trval celý světelný rok... Tohle je na propadnutí z fyziky i na základní škole.
Honza Kundrlík
* ? Můj favorit je František Nedvěd a jeho píseň Řemeslo. Mimo jiné se zde praví: Je půlnoc, chce se mi spát. Ale dřív musím u pumpy si kafe dát. Pumpař řek’, že prej všechny moje desky má. Dal mi kávu a k tomu čtyři eskyma...
Pavel Kosík
* (pozn. – na tuto skladbu upozornila řada dalších čtenářů) ? Důrazně se ohrazuji proti zařazení písně Metro, dobrý den. Předpokládám, že netušíte, že předmětná skladba je cover verzí slavné A National Acrobat od božských Black Sabbath a jednou z mála hřejivých vzpomínek na rozhlas v době normalizace. My máničky jsme řvali nadšením a považovali to za naprosto geniální počin Františka Ringo Čecha a spol. Kdy se nám v té době mohlo podařit poslouchat v oficiálním bolševickém rádiu milované Sabbathy? Byl a je to dodneška výborný fór, a kdo to nezažil, nepochopí. Zařadit tento skvost po bok Bezinek, Lindy Finkové a spol. je zcela mimo mísu.
V úctě a s přátelským pozdravem Metro, dobrý den, Vladimír Kahánek, Smržovka
* Myslím, že příkladným textovým selháním je píseň Milana Drobného Mužný vous. Například verše typu: Další láska byla krátká, odloudila mi ji bradka. Mužný vous, ten mužný vous, touhou všech žen je mužný vous...
J. Dlabač ?
bonus
* Dopis Svobodné Evropě (1976) – zpívá Josef Laufer, interpret se k autorství textu nikdy nepřihlásil: Vy, co jste po nocích ladili dráty, učili sousedy potomkům lhát, slyšte o prorocích s tupými drápy, jak se jim zřítil ten upíří hrad. Ztratili obličej – to dolar byl důvod, po boku Goebbelsů je jim OK! Ztratili obličej i jazyk i původ, teď hrají nám z partesu hlas CIA. Kdo by to poslouchal, ty jidášské žvásty, odporné žebrání o nakyslý chléb, kdo by to poslouchal, ty nechutný pásky, co do úst si strkaj mrvu a chlév!
Díky Vám! Díky Vám, chlapíku statečný, za vaši odvahu, rozum a sílu! Vy jste náš kapitán – oni jsou zbyteční! Přidal jste blankytu do křídel míru. Do pupku hadího jim kapitán hrábl a sedm let vypájel prolhanou žluč... Ty „svobodný rádio“, už ti dech zchladl! Od našich hrdinů pravdě se uč! Utekli bezmocní a zradili mámu i tátu, co někde má bez jména hrob. Chtějí nám – nemocní – zasadit ránu za konto Lloydů na ptačí zob. Nad naší hranicí nebe je čisté, nechceme stanici s nápisem: „Hnůj“. Uřvi si bránici, ty špinavé klíště, a nepleť se do veršů, „Kde domov můj“!!!
O autorovi| Připravila redakce Pátku
