Éra levných potravin skončila

Česko

PAVLA KOZÁKOVÁ

11. prosince 2007

Drahé potraviny - Jídlo oproti loňskému roku výrazně podražilo. Výrazně to ovlivnilo i inflaci

PRAHA Vyšší ceny jídla v Česku určují globální vlivy - především je to vyšší zájem o biopaliva a vzrůstající spotřeba mléka i masa v zemích jako je Čína.

Například letošní světová úroda obilí byla rekordní a sklidilo se 1,66 bilionu tun. I přesto, že šlo oproti loňsku o 89 milionů tun více, nestačila sklizeň uspokojit poptávku, kterou zvyšuje zejména zájem z Číny, ale i z dalších asijských zemí, jako je například Indie.

„Čína bohatne. Výkonnost její ekonomiky je obrovská a generuje velké prostředky, které zvyšují životní úroveň lidí,“ řekl agrární analytik Petr Havel. Díky rostoucí koupěschopnosti obyvatelstva si prostě větší množství Číňanů může letos dopřát věci a potraviny, které si ještě loni dovolit nemohli.

Navíc v současné době v Číně probíhá státem řízený přesun obyvatel do měst, kde mají lidé větší nároky na určitý luxus a vyšší životní styl. I tím se poptávka po všech zemědělských produktech zvyšuje.

Číňané se také naučili více jíst mléčné výrobky. Navíc se v letošním roce více spoléhali na dodávky z Evropy, protože jim vypadli tradiční dodavatelé mléka - Austrálie a Nový Zéland, které postihlo sucho. A to se následně promítlo do vyšší ceny mléka v Česku.

Zmíněnou poptávku po obilí dále zvyšuje i větší zájem o maso. Opět za to může hlavně Čína, která ho jí více. V roce 1985 snědl průměrný čínský zákazník 20 kilo masa. Letos jde už o 50 kilogramů.

V rozvojových zemích sice poptávka po obilovinách zůstala v posledních téměř třiceti letech na stejné úrovni, ale zájem o masné výrobky se zdvojnásobil.

To znamená, že prasata i skot snědí o 200 až 250 milionů tun obilí ročně více než před dvaceti lety. Na jedno kilo vepřového padnou tři kila a k výrobě jednoho kilogramu hovězího je třeba zkrmit dokonce osm kil obilí.

Na vyšší ceny obilovin v letošním roce také tlačí zvýšený zájem o produkci biopaliv. Ta se přidávají do nafty i benzinu, aby se snížilo poškozování životního prostředí. Přidávání biosložky do paliva podporuje nejen Evropská unie, ale i USA. Ty jsou pro určování cen zemědělských komodit zásadní. „Světové ceny většinou určují americké trhy,“ vysvětlil Havel.

Navíc v okamžiku, kdy cena jedné plodiny vystřelí vzhůru, farmáři zvýší její výrobu na úkor jiných plodin. Letošní rekordní růst ceny pšenice, která se v září prodávala za více než 400 dolarů za tunu, tedy přilákal více pěstitelů a zvýšil například ceny rýže.

V České republice nyní ještě cenami potravin zamíchá lednové zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty (DPH) z pěti na devět procent. „Pohonné hmoty tvoří významnou položku nákladů zemědělců,“ řekl Havel. Kvůli vyššímu DPH budou kromě pohonných hmot zemědělci platit více i za energii a krmiva. To produkci obilovin i masa prodraží.

Nicméně skokový nárůst obilovin z letošního léta se již zastavil a dokonce začal mírně klesat. Nedá se už ovšem čekat, že by se cena dostala zpět na úroveň před zdražením.

Obrázek

KONEC LEVNÉHO JÍDLA

mléko polotučné trvanlivé