Oba muži původně předpokládali, že se balíček dostane do rukou prefekta na recepci k zasedání Evropského společenství uhlí a oceli, kterého se zúčastnilo i několik předních francouzských politiků. Údajnou krabici s doutníky ale rozbalila až o tři dny později Trémeaudova manželka Henriette, kterou výbuch zabil.
O podané obžalobě bude rozhodovat Městský soud v Praze. Mužům hrozí trest až 15 let vězení. Podle Martina Omelky z Městského státního zastupitelství v Praze pracovali oba muži jako náčelník a zástupce náčelníka IV. odboru tehdejší komunistické rozvědky. V rámci takzvaných aktivních opatření zadali již zemřelému Ladislavu Kratochvílovi výrobu nástražného výbušného systému. Ten byl maskován jako krabice s doutníky a obsahoval 200 až 250 gramů acetonperoxidu.
V dubnu pak Michel bombu převezl do Francie a Tomeš spolu s Robertem Therem a Kratochvílem zajistili odeslání balíčku na adresu Trémeauda, tehdejšího prefekta departementu Bas - Rhin. Bomba ale explodovala 17. května 1957 v rukou jeho manželky.
Návrh na obžalobu podal ÚDV
"Exploze jí způsobily odtržení levé ruky, zlomeniny pravé ruky, ztráty hmoty těla na pravé straně a levém boku, roztržení sleziny, utržení levého prsu, zlomeniny žeber a pánve a na následky těchto zranění okamžitě zemřela," uvedl Omelka. Návrh na obžalobu podal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který se případem zabývá od roku 1996.
Účast StB na výbuchu na štrasburské prefektuře prozradil v roce 1972 bývalý pracovník StB Ladislav Bittman ve své knize The Deception Game. Bittman po roce 1968 uprchl do USA, kde nyní žije pod jiným jménem a vyučuje na Bostonské univerzitě dezinformace. V rámci právní pomoci ho vyslechly americké úřady. Podle Omelky ale pouze potvrdil již známé skutečnosti.
Podle Bittmana měl být bombový útok vyvrcholením dezinformační kampaně připravené sovětskou KGB. Jejím cílem bylo vyvolat dojem, že v Německu se aktivuje neonacismus. Smyslem rozsáhlé akce bylo zhatit německo-francouzské usmiřování a tím i vznik Evropského společenství. To považoval tehdejší Sovětský svaz za hrozbu svých zájmů.
K použití bomby se přitom StB uchýlila i v pozdějších letech. V únoru 1975 dostal reformní komunistický funkcionář Jiří Pelikán žijící v emigraci v Římě balíček s výbušninou. Protože se mu zásilka zdála podezřelá, odhodil ji pod okno, kde z ní vyšlehl plamen.
O podané obžalobě bude rozhodovat Městský soud v Praze. Mužům hrozí trest až 15 let vězení. Podle Martina Omelky z Městského státního zastupitelství v Praze pracovali oba muži jako náčelník a zástupce náčelníka IV. odboru tehdejší komunistické rozvědky. V rámci takzvaných aktivních opatření zadali již zemřelému Ladislavu Kratochvílovi výrobu nástražného výbušného systému. Ten byl maskován jako krabice s doutníky a obsahoval 200 až 250 gramů acetonperoxidu.
V dubnu pak Michel bombu převezl do Francie a Tomeš spolu s Robertem Therem a Kratochvílem zajistili odeslání balíčku na adresu Trémeauda, tehdejšího prefekta departementu Bas - Rhin. Bomba ale explodovala 17. května 1957 v rukou jeho manželky.
Návrh na obžalobu podal ÚDV
"Exploze jí způsobily odtržení levé ruky, zlomeniny pravé ruky, ztráty hmoty těla na pravé straně a levém boku, roztržení sleziny, utržení levého prsu, zlomeniny žeber a pánve a na následky těchto zranění okamžitě zemřela," uvedl Omelka. Návrh na obžalobu podal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV), který se případem zabývá od roku 1996.
Účast StB na výbuchu na štrasburské prefektuře prozradil v roce 1972 bývalý pracovník StB Ladislav Bittman ve své knize The Deception Game. Bittman po roce 1968 uprchl do USA, kde nyní žije pod jiným jménem a vyučuje na Bostonské univerzitě dezinformace. V rámci právní pomoci ho vyslechly americké úřady. Podle Omelky ale pouze potvrdil již známé skutečnosti.
Podle Bittmana měl být bombový útok vyvrcholením dezinformační kampaně připravené sovětskou KGB. Jejím cílem bylo vyvolat dojem, že v Německu se aktivuje neonacismus. Smyslem rozsáhlé akce bylo zhatit německo-francouzské usmiřování a tím i vznik Evropského společenství. To považoval tehdejší Sovětský svaz za hrozbu svých zájmů.
K použití bomby se přitom StB uchýlila i v pozdějších letech. V únoru 1975 dostal reformní komunistický funkcionář Jiří Pelikán žijící v emigraci v Římě balíček s výbušninou. Protože se mu zásilka zdála podezřelá, odhodil ji pod okno, kde z ní vyšlehl plamen.
