Zatýkání předáků, úbytek přívrženců – nic z toho baskické teroristy nezdecimovalo natolik, aby nemohli pokračovat ve své krvavé kampani.
MADRID/PRAHA „Nedokáží utéct, nemohou prchnout před spravedlností. Budou zatýkáni, budou souzeni, stráví zbytek život za mřížemi,“ horoval španělský premiér José Luis Zapatero předposlední červencový den. Svým televizním vystoupením reagoval na pumový útok na Mallorce, při němž zemřeli dva příslušníci místního četnictva.
Uplynulo deset dnů a ETA udeřila na Mallorce znovu. Tentokrát se výbuch obešel bez obětí – ovšem především „díky“ teroristům. Ti na uložení dvojice bomb v restauraci La Rigolleta ve správním středisku ostrova Palmě de Mallorca upozornili telefonicky ještě před tím, než došlo k explozi. Třetí malá nálož později vybuchla na náměstí.
Přenesením své násilné kampaně na ostrov oblíbený evropskými turisty sledují baskičtí teroristé přinejmenším dva spolu související cíle: útoky na Mallorce vzbuzují větší pozornost než „běžné“ atentáty na španělské pevnině a ETA chce ukázat, že není zdecimovaná. Mobilizace k 50. výročí V minulých měsících se totiž mluvilo o tom, že baskičtí teroristé ztrácejí dech, a to především úspěšnými zátahy proti jejich vůdcům. Letos v dubnu byl například ve Francii dopaden Jurdan Martitegi, již čtvrtý zadržený předák za uplynulý rok. „Když se podíváte na počty (obětí), tak je zřejmé, že ETA byla viditelně oslabena,“ řekl agentuře Reuters po minulém útoku na Mallorce expert na baskické separatisty Ignacio Sanchez Cuenca. „V letech 2006 až 2009 zabili jedenáct lidí. Dříve zabíjeli takový počet během jediného roku,“ dodal s tím, že teroristům klesá i podpora – ztratili prý i třetinu z odhadovaných 150 tisíc přívrženců.
Baskičtí separatisté využili k tomu, aby se připomenuli, kulaté výročí svého vzniku. V pátek 31. července totiž uplynulo přesně půl století ode dne, kdy ETA spatřila světlo světa. V předvečer tohoto výročí se teroristům podařilo přesvědčivě demonstrovat svoji – byť tedy údajně slábnoucí – sílu. Nejdříve ve středu odpálili nálož před kasárnami Civilní gardy v severošpanělském Burgosu a o den později provedli obdobný útok proti těmto bezpečnostním složkám i na Mallorce. Při prvním útoku bylo zhruba pět desítek lidí zraněno, druhý atentát dva četníci nepřežili.
Teroristům se ale na ostrově v turisticky oblíbené oblasti Baleár podařila ještě jedna věc: ochromit zde život. Kvůli pátrání po pachatelích byl na dvě hodiny zastaven letecký i námořní provoz na Mallorce.
Ještě před třemi lety se přitom zdálo, že násilná kampaň ETA by se mohla chýlit k závěru. Socialistická vláda premiéra Zapatera byla ochotna s baskickými teroristy vyjednávat, a ti dokonce i v březnu 2006 vyhlásili „trvalé“ příměří. Jenže to vydrželo jen do posledních dnů onoho roku, kdy vybuchla nálož na madridském letišti a vláda vyjednávání ukončila.
A i když zatýkání předáků ETA ochromuje, baskičtí teroristé jsou na tyto zátahy zvyklí a kompenzují to náborem mladých bojovníků. Ostatně, jak nedávno podotkl španělský deník El País, téměř šestina Basků ve věku dvanácti až šestnácti let násilí schvaluje, či alespoň neodmítá.
***
Krvavá kampaň baskických teroristů
* Organizace Baskicko a svoboda (ETA) vznikla 31. července 1959. Jejím cílem je vytvoření samostatného baskického státu rozkládajícího se na území čtyř španělských a tří francouzských provincií.
* První vraždu ETA spáchala v roce 1968. Obětí se stal Meliton Manzanas, policejní šéf v baskickém San Sebastianu. Do dnešního dne je baskickým teroristům připisováno 800-850 obětí.
*V roce 1973 spáchala ETA první a doposud „nejvýznamnější“ politický atentát. Španělský premiér Luis Carrero Blanco zahynul poté, co jeho auto najelo na nastraženou nálož. Útok přispěl k rozkladu frankistické diktatury – ukázal na zranitelnost tehdejšího režimu.
* Baskičtí teroristé plánovali neúspěšné atentáty i proti dalším vrcholným politikům. V roce 1995 chtěla ETA zabít během návštěvy Mallorcy krále Juana Carlose, ve stejném roce plánovala útok i na tehdejšího šéfa opozice a pozdějšího pravicového premiéra José Maríu Aznara.
*V březnu 2004 byly v Madridu spáchány pumové útoky proti příměstským vlakům. Končící Aznarova vláda připisovala odpovědnost právě ETA, pachateli ale byli islamističtí extremisté.
* Nový premiér José Luis Zapatero zkoušel s baskickými teroristy vyjednávat, v roce 2006 dokonce ETA i vyhlásila příměří. To ale těsně před koncem roku skončilo provedením útoku na letišti v Madridu.
