BRUSEL Šéfové institucí Evropské unie se nově začnou pravidelně scházet i se zástupci ateistických organizací či svobodných zednářů. Šéfové Evropské komise, Evropského parlamentu a prezident EU se dosud scházeli pouze s představiteli nejrůznějších náboženských hnutí. Podobné schůzky se konají pravidelně od roku 2005 a poslední taková se uskutečnila v pondělí. Vedle nejpočetněji zastoupených představitelů křesťanských organizací se jí účastnili i židovští rabíni či zástupci komunity hinduistů a sikhů. Pod tlakem předsednické země EU Belgie, která ve vlastní ústavě chrání nejen náboženské, ale i humanistické organizace, se v říjnu letošního roku uskuteční i setkání s ateisty a svobodnými zednáři.
Účast zednářů na podobném setkání nicméně budí emoce, protože někteří zednáři jsou věřící. „Před veřejností se prezentují hlavně jako organizátoři nejrůznějších charitativních akcí, ale rovněž provozují rituály, kdy kandidáti stojí s páskou přes oči a vyhrnutými kalhotami během uvedení do lóže,“ řekl serveru EUobserver prezident Evropské humanistické federace David Pollock.
Svobodní zednáři ovšem mají daleko hlubší historii než všechna evropská humanistická hnutí dohromady. Řád vznikl v 16. století v Anglii, odkud se rozšířil do celého světa. V roce 1877 se ale rozdělil na anglofonní a ostatní lóže. Anglofonní zednáři pak po svých členech požadují, aby věřili v božství, zatímco ostatní nikoliv.
Pollock upozorňuje, že humanisté o žádné setkání s představiteli EU ani nestáli. Odjakživa naopak oponovali myšlence, že církevní preláti mají mít na podobné schůzky nárok, a stavěli se proti tomu, aby jim ho dala Lisabonská smlouva, což se nakonec stalo.
