BRUSEL/PRAHA „Jsme ochotni vám pomoci, ale nebude to zadarmo.“
Zhruba takto lze interpretovat odpověď ministrů financí zemí eurozóny na žádosti Irska a Řecka o zlevnění miliardových půjček a více času na jejich splacení.
EU Řecku sníží úrok o jeden procentní bod. Atény navíc na splacení půjčky 110 miliard eur dostanou 7,5 let místo původních 3,5. Premiér Papandreu oznámil, že tím země ušetří více než šest miliard eur.
Na oplátku ale Řekové musí prodat část státního majetku. Privatizace by měla vynést 50 miliard eur.
Mnohem hůře při jednáních dopadlo Irsko. Za ostrovní stát přijel na mimořádný bruselský summit nový premiér Enda Kenny, který byl do funkce jmenován pouhé dva dny před setkáním.
V duchu programu jeho strany Fine Gael, tedy odmítání přísných podmínek od EU, se nesla i jednání. Kenny ale narazil – německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Nicolas Sarkozy po Irech požadují, aby nejdříve zvýšili 12,5procentní firemní daň, která je nejnižší v EU.
To je ale pro Iry mimořádně citlivé téma. I expremiér Brian Cowen odmítal při jednáních s představiteli unie o zvýšení daně hovořit. Do Irska podle něj přilákala přes stovku velkých zahraničních firem, které vytvořily mnoho pracovních míst a pomohly i rozpočtu.
„Myslím, že je fér říci, že (Kenny) může dosáhnout snížení pouze tehdy, když přijde s odpovídajícím závazkem,“ uvedla Merkelová.
Německá kancléřka i Sarkozy usilují o sbližování korporátních daní na úrovni EU. Není bez zajímavosti, že jak v Německu, tak ve Francii jsou tyto daně jedny z nejvyšších. „Je těžké přimět ostatní země k pomoci Irsku, když má nejnižší korporátní daň v Evropě,“ řekl Sarkozy.
Enda Kenny nicméně dostane ještě prostor pro vyjednávání 24. a 25. března, kdy se bude konat hlavní schůzka představitelů EU – páteční setkání v tomto směru sloužilo spíše pro představení základního rámce a problémů, jež se budou řešit.
Ministři se mimo jiné dohodli na zvětšení záchranného fondu EFSF, ze kterého čerpalo pomoc Irsko. Fond v současnosti disponuje 440 miliardami eur od členských zemí, využívat ale může jen 250. Zbytek totiž slouží jako finanční rezerva, která má investory uklidnit, že nebude problém se splácením – i EFSF si na nákup dluhopisů půjčuje na trzích a dobrý rating snižuje úroky. V nejbližší době by tak měl zastat Evropskou centrální banku (ECB), která doposud problémové dluhopisy Řecka, Irska ale i Portugalska nebo Španělska odkupovala. Jak řekl prezident ECB Jean-Claude Trichet, banka se chce zaměřit na rostoucí inflaci v Evropě, což je ostatně také její primární úkol.
Představitelé zemí eurozóny se zároveň dohodli na vzniku fondu ESM o 500 miliardách eur, který bude připraven zachránit zadlužené země po roce 2013, kdy skončí fungování EFSF.
