BRUSEL Summit EU, který včera odpoledne skončil, měl za cíl jednou pro vždy zabránit dluhovým a finančním krizím, které ohrožují celý projekt eura.
Paradoxně však ve vzduchu visela otázka, zda se hlavním bodem programu nestane žádost zadluženého Portugalska o finanční pomoc, k čemuž nakonec nedošlo.
I bez této otázky ale bylo o čem diskutovat a nejvyšší představitelé EU po dlouhých jednáních postupně dospěli k několika zásadním dohodám. Jedna z nich je takzvaný „Pakt pro euro plus“ – ve zkratce jde o snahu sjednotit co nejvíce hospodářskou politiku členských států, zkrotit státní rozpočty a zajistit udržitelnost penzijních systémů. Pakt se týká zemí platících eurem, ostatní státy se ale mohou dobrovolně připojit – nakonec tak učinily všechny země kromě Velké Británie, Maďarska, Švédska a Česka. Nečas: Uvidíme v budoucnu Českému premiérovi Petru Nečasovi vadí, že pakt byl vyjednán bez české účasti a podle principu „berte, nebo nechte ležet“. I když česká vláda hodlá zavést „velmi podobné, někdy totožné“ kroky, je podle Nečase zatím lepší vyčkat. Není prý dosud jasné, jak dopadnou snahy Německa a Francie o daňovou harmonizaci, ačkoliv o daních se v paktu hovoří minimálně.
Nečas po skončení summitu dále prohlásil, že jedním z motivů, proč se k paktu připojilo Polsko nebo Dánsko, je podle něj fakt, že obě země brzy čeká předsednictví Evropské unie. Kdyby se státy nepřipojily, nemohly by se prý jejich vrcholní představitelé účastnit některých jednání. „Kdyby před Českou republikou bylo předsednictví, je možné, že by naše uvažování bylo velmi podobné tomu polskému,“ uvedl premiér.
Strach z toho, že se Česko tímto krokem samo odsunulo na druhou kolej a zásadní rozhodnutí by mohla padnout bez naší účasti, ale Nečas nesdílí. „Podle mého názoru jsou obavy z dvourychlostní EU trošku umělé. Evropa už dvourychlostní v některých aspektech je – část má euro, část ne. Nebo existuje rozdílná úroveň dotací do zemědělství. Reálně dvourychlostní Evropa již existuje,“ uzavřel Nečas. Kromě fiskální odpovědnosti se v Paktu pro euro plus dále například píše, že státy by měly přehodnotit mzdy státních zaměstnanců; jsou-li příliš vysoké, lidé chtějí mít podobné platy i v soukromé sféře, což vede ke zdražení výrobků a nižší konkurenceschopnosti. Kvůli tomuto požadavku ve čtvrtek v Bruselu demonstrovalo na 20 tisíc belgických odborářů, kteří se bojí o každoroční valorizace mezd.
Pakt nezavádí žádné sankce v případě neplnění dohody. V zákulisí se ale hovoří o tom, že jistý postih přece jen hrozí. V dokumentu totiž není jasně určena role Evropské komise, která by měla jednotlivým státům doporučovat určité kroky, jak dosáhnout větší konkurenceschopnosti. Při jejich neplnění by eventuálně pak mohla přiškrtit kohoutky evropských dotací například na stavbu dálnic.
Dalším důležitým výsledkem summitu je schválení vzniku trvalého záchranného fondu eurozóny (ESM), který bude po roce 2013 připraven finančně pomoci umořit dluhy zadluženým státům až do výše pěti set miliard eur. Oproti předchozím plánům došlo k malé úpravě – německá kancléřka Angela Merkelová si vymohla, že se příspěvky zemí na vytvoření peněžního polštáře rozpustí do více let, aby tolik nezatížily státní kasu. Vedl ji k tomu tlak z domova – koaliční strana FDP chce před volbami v roce 2013 snižovat daně a nedostatek financí by mohl tyto plány ohrozit.
Poznámku k tématu čtěte na straně 10
O autorovi| ONDŘEJ LINC, zvláštní zpravodaj LN na summitu EU
